Platí to minimálně v dosud turisty neobjeveném regionu Rif, před kterým renomované zahraniční bedekry varují jako před velmi nebezpečnou a rizikovou částí Maroka. Právě odtud, poblíž stále uzavřené „horké“ hranice s Alžírem sužovaným občanskou válkou, vedenou severoafrickou odnoží al Káidy, se spolu s Casablankou rekrutuje nejvíce teroristů a atentátníků. I tak jinak klidná země, jako je Marocké království, má už totiž několik svých ostřílených džihádistů. Na konci letošního srpna byl např. zadržen po tuhém odporu osamělý vlk z Maroka, pálící do lidí ve vlaku z Paříže do Amsterodamu. Už dříve ale jiní Maročané včetně sebevražedných fanatiků zabíjeli Evropany jak v Evropě, tak v Africe. Při bombových atentátech včetně sebevražedných zahynuly v Casablance, Rabatu a Marrákéši před pár lety desítky Evropanů a Američanů.

„Pohoří Ríf se mnoha turistům může vskutku jevit poněkud anarchisticky a hodí se pouze pro ostřílené a zkušené cestovatele,“ upozorňuje autor průvodce Maroko ze světoznámé řady Roug Guides Mark Ellingham na nebezpečí cest nezkušené turisty a povýšené pseudointektuálky do oblasti Ríf. Před nebezpečím regionu varují také konkurenční bedekr Lonely Planet i mnozí cestovatelé na diskusních fórech a sociálních sítích.

(Foto: Petr Blahuš)

Bianko vstupenky do EU pro každého gangstera

Jak upozorňují bezpečnostní experti a agenti zpravodajských služeb, v polovině 90. let bylo belgické vládě ukradeno podle všeho až deset tisíc čistých pasů a identifikačních karet.

Pachatelé nebyli dodnes dopadeni, ale všeobecně je známo, že tyto doklady využívají pro své bezpečné cesty muslimští teroristé. Včetně těch sebevražedných. Například posledního odpůrce Tálibánu, Ahmada Šáha Masúda, zavraždili 9. září 2001 najatí vrazi al Káidy, čímž si jejich vůdce Usáma bin Ládin zajistil, že ho šéf Tálibánu mulla Umar nevydá Američanům ani po útoku z 11. 9. na dvojčata, provedeného jen o 48 hodin později. „Byli to ultrafanatičtí Maročané,“ upozornil v knize Afghánec na další propojenost Maroka a globálního terorismu světově proslulý spisovatel a agent britské tajné služby MI6 Frederick Forsyth.

Možná právě proto ani dnes není nemožné v zapadlých a ne zrovna bezpečných částech Maroka narazit na možnost koupě těchto falz. Redaktor ParlamentníchListů.cz dostal v zapadlé uličce na předměstí Bab Tazy poté, co odmítl nabídku na koupi asi kilové kostky slisovaného hašiše, další nabídku: tentokrát na koupi belgického občanského průkazu vyrobeného s jeho fotografií na jakékoliv jméno. Cena určená překupníkem (připraveným na smlouvání) zněla na 100 dirhamů, tedy asi 300 korun. Je pravděpodobné, že falešný pas nebo kvalitnější padělek by vyšel navíc, i když v souvislosti s masivní vlnou imigrantů ceny těchto falešných dokladů údajně klesají.

„Je vysoce pravděpodobné, že špičky Islámského státu nebo bohatí ekonomičtí migranti necestují rizikovým způsobem na kocábkách přes moře jako řadový plebs, ale s falešnými doklady do Evropy přilétají klasicky byznys třídou renomovanými leteckými společnostmi,“ soudí bezpečnostní zdroj ParlamentníchListů.cz z prostředí komunity českých zpravodajských služeb.

(Foto: Petr Blahuš)

Ráj narkomafie

Riziko zapletení se do problémů nebo nějakých nelegálních aktivit spojených s terorismem není ale jediné, co hrozí návštěvníkům regionu Ríf. Celý region, prošpikovaný navíc spojovacími kanály alžírských teroristických skupin, slouží jako největší základna narkomafie a výrobny drog v severní Africe. V některých oblastech lze v době před sklizní jít celé dlouhé desítky minut pěšinkami plantáží marihuany vysoké přes dva metry. Jak navíc redaktor ParlamentníchListů.cz zjistil, na mnoha místech se navíc v souvislosti se zvyšující se poptávkou kácejí lesy a buš a na takto vzniklé holiny na svazích celých hor se vysazují nové záhony této drogy. Není tedy divu, že místní horalé, prakticky do jednoho pracující v drogovém průmyslu, se většinou na cizího vetřelce toulajícího se v jejich horách dívají často mírně řečeno podezíravě a o trase jeho pochodu si navzájem okamžitě předávají informace mobily nebo ho zpovzdálí nenápadně sledují.

(Foto: Petr Blahuš)

Dalším značně nebezpečným faktorem omezujícím cesty do Rífu je lákání k pobytu na tamních farmách ze strany místních dealerů drog. Existuje při nich totiž reálné riziko přepadení a oloupení a možná i zavraždění. „Menší obchodníci s marihuanou nebo přímo jejich pěstitelé vám budou nabízet, abyste u nich pobyli na farmě, ale existuje spousta případů, kdy se turisté odtamtud vraceli bez peněz i všech osobních věcí, které jim jejich hostitelé s nožem v ruce odebrali,“ tvrdí Ellingham. Turisté se také mohou stát – ať už vědomě nebo nevědomě – kurýry a pašeráky drog, které jsou jim podstrčeny do jejich věcí, přičemž jsou následně zatčeni alarmovanou zkorumpovanou místní policií. Redaktor ParlamentníchListů.cz spolu se svým doprovodem například viděli na vlastní oči, jak policejní hlídka na křižovatce v Bab Taze za bílého dne přebírala balíček papírů, asi peněz, od dvojice civilistů, kteří se je těsně předtím dvakrát pokusili nalákat k sobě na farmu s tím, že by jim rádi něco hezkého ukázali. „V marockých vězeních není o Evropany odsouzené v souvislosti s touto drogou nouze,“ konstatuje další z autorů Rough Guides, Daniel Jacobs.

Kromě narkomafiánů se v oblasti Rífu bohatě daří také lupičům. „Místní gangsteři mají v oblibě dvěma vozy vytlačit turisty a někdy i Maročany ze silnice a nutit je ke koupi velkého množství hašiše nebo se zcela obejdou bez jakékoliv záminky a prostě napadené oloupí. Proto v žádném případě v celé oblasti Ketamy nikdy nezastavujte, a pronásleduje-li vás nějaké auto, nikdy nezastavujte, ani se nenechte předjet, protože s jedním vozem před vámi a jedním za vámi vás budou lupiči moci lehce vytlačit ze silnice,“ varuje Mark Ellingham.

(Foto: Petr Blahuš)

Divoký východ Maghribu

A přesně totéž zažil i zpravodaj ParlamentníchListů.cz, který v jednom okamžiku musel sebe i svůj doprovod bránit malým kapesním nožem. „Ihned při přestupu, jen během přenesení věcí do dalšího grand taxi, se na nás přilepilo pár neodbytných týpků, kteří se nám s oslovením „Hello, my friends, how are you“ snažili prodat spoustu marihuany nebo hašiše, jimž se zde říká kíf. Když nepochodili po dobrém, trochu přitvrdili.“ 

Jeho osobní zkušenost, opakovaná v bleděmodrém také v Bab Taze, Bab Berredu i Targuistu, se shoduje se zkušenostmi cestovatelů a tvůrců průvodce Rough Guides. „Okamžitě vám zde bude jako cizincům nabízeno ohromné množství drog, marihuany nebo hašiše. „Targuist, poslední bašta povstaleckého náčelníka El Krima, je spíše perverzní místo k delšímu pobytu. Vždy se také předem ujistěte, že se z města ještě tentýž den dokážete dostat, abyste zde nemuseli spát,“ uvádí se v průvodci Rough Guides.   

Dlužno dodat, že dějiny oblasti Ríf jsou plné bojů a násilí. Oblast byla poslední, kterou se španělské cizinecké legii podařilo v polovině 30. let 20. století zpacifikovat, a to ještě za pomoci skoro půl milionu francouzských vojáků. Poslední revoltu tu dokonce musel potlačit marocký král ještě v roce 1958. „Časté policejní blokády silnic i udávání najatými informátory tu dodnes nejsou výjimkou. Je to opravdu Divoký východ západní Afriky,“ dodává Ellingham.

Drog u nás přibývá, varuje policie

Podle bezpečnostních expertů je takřka jisté, že si značné procento nelegálních imigrantů vnikajících nelegálně přes Řecko do schengenského prostoru s sebou bere jako platidlo kromě peněz také balíčky drog, po kterých se „dekadentní Západ“ může utlouci. Ze stejného důvodu pak pašovaná semena rostlin mohou sloužit i k pěstování v nových bydlištích v Evropě.

„Jednoznačně lze říci, že registrovaná drogová kriminalita z dlouhodobého hlediska stoupá. Důvodem růstu může být řada faktorů, jedním z nich i zvýšený akcent Policie ČR na důsledné vymáhání práva v oblasti drog, který reaguje na teritoriální rozložení problému i lokální změny trendů,“ sdělila na otázky ParlamentníchListů.cz mluvčí Národní protidrogové centrály (NPC) Barbora Kudláčková, podle níž zhruba od roku 2007 NPC zaznamenává trend nárůstu množství zajištěných omamných a psychotropních látek i počtu stíhaných pachatelů. „Nejvyšší podíl stíhaných trestných činů, cca 80 %, je spojen s výrobou, pašováním a prodejem drog. Největší koncentrace skutků primární drogové trestné činnosti je ve velkých městských aglomeracích, jako jsou Praha, Brno, Ostrava, středních a severozápadních Čech a na severní Moravě,“ říká Kudláčková. „Ve vztahu k hašiši představuje Česká republika zemi tranzitní a cílovou, nicméně dlouhodobě jde o méně běžnou komoditu v rámci domácího nelegálního drogového trhu,“ dodává mluvčí.

• Další reportáže ČTĚTE ZDE