Jihočech Marian Jelínek je pyšný na region, ze kterého pochází. Jako někdejší kouč Jaromíra Jágra stále sleduje kariéru svého bývalého svěřence. Oceňuje u něj především lásku k hokeji. Právě tato láska ho u hry drží. Snaží se v ní být nejlepší a stále se sebou není úplně spokojen a žene ho to kupředu, ale to není to nejpodstatnější. Jeho základní motivací je ale touha hrát hokej, protože miluje hokej.

Tohle by si měli uvědomit všichni ti, kteří by chtěli být příštím Jágrem. „Otázkou je, jestli jde o motivaci k cíli, nebo k činnosti. Motivace k cíli je sebezničující. S tím souhlasím. Tato doba vytváří cílové feťáky. Cílový fetismus nese své negace. Pokud je motivací činnost sama o sobě, pokud mě baví hrát hokej, a ne být hokejistou, člověk s vnitřním nastavením tohoto typu dojde dál,“ říká v rozhovoru pro Deník.cz.

Celý rozhovor najdete zde

Podle Jelínkova názoru žijeme v době blahobytu, která nabízí různé možnosti, ale jaksi schází výchova k odpovědnosti. „Plno autorů hovoří o digitální demenci, o tom, že doba vytváří eurospratky. Tato problematika mě opravdu zajímá,“ doplňuje.

Šíří se ideál absolutně liberální výchovy, který je kupříkladu ve Švédsku prosazován od 80. let minulého století. Výsledkem této výchovy podle Jelínka je, že děti zotročují své rodiče. Tento trend se ale zase obrací a mnozí rodiče si uvědomují, že děti potřebují pravidla, potřebují řád.

Co se týká digitalizace, ta nám samozřejmě nabízí ohromný potenciál rozvoje racionálních informací především. Ale nezapomínejme, že člověk má nějakou duši, má emoce a ty e-maily a esemeskami velmi těžko předáte. Upřímné popovídání mezi lidmi, ne jenom na Facebooku, to je věc, která do budoucna bude velmi chybět. Ponese i takzvané nemoci blahobytu,“ uzavřel rozhovor kouč.