O české pozici k plánu obnovy bude konečně jednat i Poslanecká sněmovna. V rámci oněch 750 miliard přidaných do rozpočtu se Česká republika pohybuje na hranici mezi čistým příjemcem a čistým plátcem, zatímco poloviční Slovensko se může těšit na 10 miliard eur čistého.

Peníze si Evropská komise hodlá půjčit na finančních trzích, splácet je chce rokem 2028 počínaje dalších třicet let – ze společných daní nebo z vyšších členských příspěvků a vydáním společného dluhopisu.

„EK je toho názoru, že součástí rozpočtu má být velká finanční injekce, i v Evropské radě převládá chuť si prostě půjčit 750 miliard eur. Dnes tedy otázka nestojí přijmout či zamítnout,“ odpovídá Hrdinková na otázku, zda je návrh Ursuly von der Leyenové pro Českou republiku výhodný nebo není. „Kdyby se všichni dívali jen na to, co je výhodné pro ně, tak bychom neměli rozpočet schválený nikdy,“ dodává k výhradám české vlády.

Benešík nabídl dva pohledy: „Pokud se na věc díváme čistě utilitárně, můžeme si na první dobrou říct, že návrh je pro nás nevýhodný. Pokud se na něj podíváme v celkovém kontextu a očima našich vývozců, tak dostat do kondice italskou, španělskou nebo i německou ekonomiku zkrátka je v zájmu České republiky,“ zdůrazňuje.

V konečném důsledku by se odmítnutí návrhu podle něj obrátilo proti našemu rozpočtu, proti našim pracovním místům. Jasně že o návrhu ještě musíme jednat, aby to bylo výhodné pro nás.