Na serveru Neviditelnýpes.cz zveřejnil Jakl glosu, ve které konstatuje, že o Václavu Havlovi bylo v posledních týdnech řečeno mnoho, ale on tedy podle svých slov se nechce přiřadit k těm, kteří jej kritizovali, jako by byl „člověk z masa a kostí“, naopak prý chce ocenit jeho záslužné činy, na které se pozapomnělo.

„Prvním byla jeho velkorysá a odvážná amnestie, od které před pár dny uplynulo 25 let. Tohle výročí v médiích poněkud zapadlo. Je to vůči Havlovi nespravedlivé, připomínalo se v souvislosti s výročím pádu komunismu přece leccos, ale tuto zásluhu mu asi chtěl kdosi upřít. Havel vyhlásil poté ještě tři amnestie, z toho dvě opět plošné, ale ta první byla určitě největší za sto let,“ míní Jakl.

Kromě toho mu prý kdysi Václav Havel zachránil život. Stalo se tak v devadesátých letech, když se poslanci pokoušeli prosadit jeden z mnoha protikuřáckých zákonů, a Jakl prý tehdy prohlásil, že ač je celoživotním nekuřákem, začne natruc kouřit. Parlamentem tehdy zákon prošel, ale zdraví prý pozdějšímu Klausovu poradci zachránil prezident Havel, když normu vetoval. 

Celá glosa Ladislava Jakla ZDE:

Hudebník a někdejší novinář Jakl ve své glose na serveru Neviditelnýpes.cz dále uvádí, že by rád vzpomenul jeho významného počinu, který podnikl téměř na sklonku svého života. „Spolu s tlupou hlučících aktivistů vpadl na podzim 2010 na pražskou radnici, aby nátlakem zvrátil hlasování čerstvě zvolených zastupitelů. Dav si tak chtěl vynutit, aby se primátorem stal zástupce TOP 09, která v komunálních volbách získala nejvíc hlasů. Brutální nátlak na demokraticky zvolené zastupitele určitě k chvále moc není, ale já v něm u Havla pozitivní jádro vidím,“ rozepsal se Jakl.

Sám ji vymyslel i sjednal

Tehdy se podle něj mohl topista stát primátorem jedině pomocí opoziční smlouvy. „K jejímu uzavření ostatně na sklonku volebního období stejně došlo, když ČSSD svrhla dosavadní radu a tolerovala poté jednobarevnou vládu TOP 09 v čele s Hudečkem. Přesně, jak Havel požadoval. Havel tak princip opoziční smlouvy plně rehabilitoval,“ tvrdí Jakl.

„V roce 1996 ji sám vymyslel a sjednal, aby dostal do vlády své příznivce z ODA a od lidovců. ČSSD tehdy tolerovala vládu vítězné ODS. O dva roky později, když se situace otočila a volby vyhrála ČSSD, si stejné uspořádání s poraženou ODS domluvila sama, bez Havla,“to se Havlovi ale vůbec nelíbilo, zkonstatoval Jakl a připomíná, že vyhrožoval i ústavní žalobou. „Jako kdyby politická dohoda mohla odporovat Ústavě.“  

Jakl ve své ironické glose připomíná, že Havel tehdy prosazoval vládu poražených stran, zatímco v roce 2010 už ji na pražské radnici odsuzoval. „Během 12 let tak dozrál k tomu, že politické dohody jsou jistě legitimní, ale nechat vládnout vítěze a tolerovat jeho vládu není legitimní o nic méně. A to je třeba u Václava Havla ocenit,“ uzavřel Ladislav Jakl.