O propagandistické válce mezi USA a Ruskem a tématu běženců pojednává dnešního ohlédnutí Petra Žantovského za uplynulým týdnem v domácích sdělovacích prostředcích. „Rád bych ho věnoval – zcela výjimečně – samým pozitivním příkladům. Jednak proto, že jsem u moře, a to mi dodává jaksi pozitivnější náladu, jednak proto, že těch negativních příkladů si jindy užijeme ažaž, tak proč nevybočit ze standardu a neudělat si prostě radost? Zejména, když se k tomu v jediném týdnu sešly hned tři pádné důvody. Říká se sice, že dobrá zpráva není zpráva, ale věřím, že to tak doslova neplatí. Konec konců v záplavě špatných zpráv ta dobrá potěší dvojnásobně,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz mediální analytik Petr Žantovský.

O inspiraci se mu tentokrát postaralo listování českými deníky. „Většinou je to činnost zbytečná a marná, protože informační hodnota většiny článků, zejména s tématy, která se nás dotýkají nejcitelněji – od ukrajinské krize po ilegální migraci – ustoupila jednostranné propagandě. A to zase většinou natolik průhledné a primitivní, že na ni těžko kdo skočí, tak proč by to kdo četl. Možná to má na svědomí letní okurkové období, ale v tomto týdnu jsem našel tři články s uvedenými tématy, jež stojí za připomínku a citaci, a některé věty z nich by se až daly tesat,“ domnívá se mediální odborník.

Americká média se mnohdy chovají propagandisticky hůř než ta ruská

Už titulkem „Polarizace názorů na Rusko zabíjí jakýkoli dialog, upozorňují experti“ velice lákavě vyhlíží obsáhlý, na dvě tiskové strany rozložený text Mariana Hronka v deníku E15. „Článek pak je rozsáhlým rozvedením teze z titulku. Autor upozorňuje na to, že v propagandistické válce mezi USA a Ruskem se zejména americká strana – politici, politologové, ale především média – dopouští naprosto nesmyslného zjednodušování, vytváření ikony nepřítele a znemožňování otevřené a svobodné výměny názorů. Jestliže američtí novináři toto vyčítají ruským s poukazem na to, že ruská média se chovají propagandisticky, pak totéž, a často hůře, dělají sami,“ přibližuje Petr Žantovský obsah článku.

Autor v něm rovněž píše, že pro dnešní Ameriku nebyl ještě žádný ruský vůdce od dob Stalina prezentován tak démonicky, označován bez obalu za zločince, vytvářena kolem něho aura zla a atmosféra strachu, jako se to činí s Vladimirem Putinem. „Americká média a ideologičtí lídři odmítají připustit, že ne vše, co tvrdí, je obraz skutečnosti. Odmítají se zamýšlet nad podstatnými a specifickými rysy ruské národní mentality, které by mohly vysvětlit mnohé nepochopené jevy či faktory, vystačí se obvykle s propagandistickým odmávnutím ve stylu: ´jsou to všechno zločinci´. Odtud je však nebezpečně blízko k tomu, aby následovala věta: ´je třeba je všechny odstranit´,“ připomíná mediální analytik.

MF Dnes v posledních letech neslula objektivitou a snahou vést otevřený dialog

Martin Hronek cituje autentické zdroje z Ruska i Ameriky, vyzývá k realistické názorové debatě a varuje před její ideologizací, která, jak píše, je nejsilnější od dob studené války. „Asi nejzajímavější postřeh najdeme tehdy, když autor srovnává přístup ruských a amerických občanů a médií. Zatímco v Rusku je zřetelný spontánní většinový postoj občanů jako zjednodušeně řečeno ´prokremelský´, takže média vycházejí vstříc této poptávce, americká veřejnost takto jednoznačně věci nevidí, a přesto – či právě proto – jí většina médií dodává jednostrannou propagandu, zjevně s cílem infikovat ji politicky žádoucím názorem. A to je nebezpečné, protože kde končí rozhovor, začíná rvačka. Vždy v historii to tak bylo. Je obdivuhodné, jak korektně to konstatuje uvedený článek v E15,“ oceňuje Petr Žantovský.