Platil by ho zaměstnavatel, výdaje by si pak odpočítal ze sociálních odvodů. Vláda se na bonusu minulý týden neshodla. Chce ho ještě projednat s odbory a zaměstnavateli. Odboráři navrhují dočasné zvýšení nemocenské pro všechny. Podle podnikatelů by vyšší náhrady firmy zatížily a musel by se na nich podílet stát. Zaměstnavatelé se také obávají výpadku pracovníků.

V nemoci i karanténě dostává zaměstnanec 60 procent redukovaného průměrného výdělku. V prvních čtrnácti dnech mu tuto náhradu mzdy vyplácí zaměstnavatel. Někteří ekonomové, experti na sociální problematiku i odbory poukazují na to, že kvůli propadu příjmu se lidé nechtějí nechat testovat, aby případně s potvrzeným covidem nemuseli do izolace. Lidé s pozitivním testem zase nehlásí své kontakty, aby je neposlali do karantény. Testování a trasování vidí odborníci jako cestu z plošných uzávěr, než skončí očkování.

Ministerstvo práce navrhlo zákon o mimořádném příspěvku při karanténě. Podle normy by zaměstnanci v karanténě měli dostávat k náhradě mzdy ještě 250 korun denně, pracovníci s nižším než polovičním úvazkem a takzvaní dohodáři 125 korun. Bonus by zaměstnavatel vyplácel nejvýš deset dnů. O výdaje by si pak snížil sociální odvody. Příspěvek by se měl poskytovat jen letos. Podle odhadů ministerstva práce by se mohlo vyplatit celkem 550 000 bonusů asi za 1,38 miliardy korun.

Odbory navrhují dočasné navýšení nemocenské pro všechny na 80 procent základu výdělku. Podle zástupců podnikatelů firmy nemají na další výdaje peníze a na vyšší náhradě by se musel podílet stát. Zaměstnavatelé se také obávají při vyšší nemocenské výpadku pracovníků.