Plán na druhý humanitární konvoj z Ruska vidí Sudlianková jako dobrý nápad, vycházející z úspěchu prvního konvoje, který přivezl první pomoc do zkoušeného Luhansku. Navíc očekává, že tento konvoj již pojede za spolupráce ukrajinských úřadů.

Jefim Fištejn to nazval „Putinův plán B“, když nevyšel první plán, počítající se záborem oblasti tzv. Novoruska. Humanitární pomoc a zásobování oblasti má být součástí rozsáhlého plánu zpochybňování územní celistvosti Ukrajiny. „Konvoj organizovaný z Moskvy, který je Kyjevu pouze oznamován, znamená přesně takové zpochybňování celistvosti Ukrajiny,“ uvedl. Moskva se podle něj doposud nesmířila s tím, že Ukrajina je suverénním státem a subjektem mezinárodního práva.

Sudlianková k tomu připomněla, že i první konvoj z minulého týdne byl původně ukrajinskými úřady schválen, až poté z neznámých důvodů Kyjev couvl a začal se od akce distancovat a komplikovat ji.

Fištejn pak byl dotazován, proč podle něj ukrajinské orgány neposkytly konvoji součinnost, když chtěl pouze přivést pomoc obyvatelům, a zatím se neobjevil jediný důkaz, že by vezl i něco jiného. „Pomoc lidem, to tam nebylo to podstatné,“ odvětil politolog, když namítl, že konvoj nebyl celý zkontrolován, takže nikdo neví, zda tam skutečně byla jen pomoc.

„Kdyby Rusko chtělo těm nešťastníkům skutečně pomoci, tak především zastaví dodávky zbraní,“ myslí si Fištejn. Podle něj veškerý problém tkví v protivládních ozbrojencích. Důkazem jsou prý města, kde se již nebojuje, třeba Slavjansk, kde nikdo žádnou humanitární pomoc nepotřebuje, a když ano, dokáže ji zajistit ukrajinská vláda.

Sudlinaková namítla, že žádná dodávka zbraní doposud nebyla prokázána. A to za okolností, kdy jsou hranice mezi Ruskem a Ukrajinou již několik týdnů detailně sledovány pozorovateli OBSE. Sudlianková připomněla, že povstalci dokázali množství zbraní zabavit jednotkám ukrajinské armády, a právě proto prý dokáží převaze pravidelné armády stále vzdorovat.

Fištejn k tomu poznamenal, že uznávaným suverénem na daném území je ukrajinský stát. „Kdežto ta Doněcká lidová, nebo sovětská socialistická republika, já ani nevím, jak se jí říká, ta není uznána nikým,“ uvedl k tomu politolog. Hovořit o „armádě“ tohoto nikým neuznávaného státu je podle něj nehorázné.

Sudlianková následně zpochybnila informace o jednotkách ruských vojáků bojujících na východě Ukrajiny. Pocházejí podle ní z ukrajinských zdrojů, což jejich věrohodnost zásadně snižuje. Podobně prý nevěří tvrzením z ruské strany, či líčícím tisícům amerických či polských žoldáků na straně ukrajinské armády. „Vždy musíme mít na paměti, že součástí války je i propaganda,“ zdůrazňuje novinářka.

Fištejn k tomu poznamenal, že zde byla záměrně vytvořena změť informací, ve kterých se dá zpochybnit naprosto cokoliv, včetně prokazatelně objektivních informací. „Toto je první válka, kde ministr zahraničí označuje prokazatelné satelitní snímky za photoshopping (obrázky z Photoshopu - pozn. ParlamentníchListů.cz),“ rozčiloval se politolog.

Pak zmínil, že dnešní Rusko neuznává ani Ženevské konvence pro vedení války. Jako příklad uvedl popohánění ukrajinských zajatců ulicemi Doněcku, na které dav házel rajčata, a o čemž podle něj ruský ministr zahraničí Lavrov řekl, že je to normální. „Tak jaká pravidla pro něj vůbec platí,“ rozčiloval se.

Téma debaty se pak posunulo k chystané úterní schůzce ruského a ukrajinského prezidenta v Minsku. Fištejn je prý skutečně zvědav na postoj prezidenta Lukašenka, který v předchozích týdnech dokázal vystupoval velmi nestranně. Nezastírá, že jej tento postoj překvapil.

Sudlianková přidala vysvětlení, že Lukašenkův vztah k Putinovi je velmi komplikovaný. Jeho nezávislost však podle ní nemusí být motivována pouze tím, ale spíše snahou o zajištění stability v regionu, neboť jak připomněla, podobný postoj zaujímá i prezident Kazachstánu Nazarbajev.

Ohledně ambicí schůzky Fištejn uvedl, že od ní nečeká zásadní průlom. „Ten průlom se nyní bude odehrávat spíš na bojišti,“ myslí si.

Sudlianková uvedla, že se obává téhož. A zdá se jí prý, že si to myslí například i německá kancléřka Angela Merkelová, která byla v sobotu na návštěvě Kyjeva.

Fištejn pak ještě poznamenal, že Putin zahnal sám sebe do léčky. „Je evidentní, že Krym mu nestačí. On potřeboval zábor dalších částí Ukrajiny. Právě proto všichni čekají, že ta válka bude ještě na dlouhé lokty,“ obává se Fištejn. Právě proto podle něj stále přicházejí na pomoc separatistům dobře vycvičení mladí muži v ruských stejnokrojích bez výložek. „Tohle je válka na vysílení Ukrajiny,“ uvedl, načež moderátor Takáč debatu ukončil.