Už po první pandemické vlně data ukázala, že došlo až k trojnásobnému růstu rizika sebevražd, ke zvýšení rizika duševních onemocnění a depresí. Po roce pandemie nejnovější studie ukazují, že oproti loňskému jaru, kdy jsme mysleli, že nejkřehčí jsou osamocení senioři a podobně, teď se ukazují jako nejzranitelnější mladší a střední věkové kategorie zdravotníků, těch, kteří zkrachovali, přišli o živnost, museli zavřít, museli nuceně přestat chodit do práce a ztratili existenci.

„U těchto jmenovaných je riziko výskytu jakékoliv duševní poruchy na základě této studie o více než 50 % vyšší, na rozdíl od těch méně zasažených,“ podotýká psychiatr.

Zdroje obav, které dopadají na psychiku jedince, se v průběhu pandemie mění. Když to celé začalo, největším zdrojem obav, úzkosti a stresu byl strach z neznáma, z infekce.

• Celý text ZDE

„Teď je hlavním stresorem to neustálé strašení. Od rána do večera řetězovými tiskovými konferencemi, čísly o počtu mrtvých, obsazení lůžek, jednotek intenzivní péče,“ zdůrazňuje Höschl. A dodává:  „Lidé jsou strašně vyděšení. Jsou vyděšení z toho, co se na ně chrlí.“

Dalším významným spouštěčem deprese je izolace. „Opuštěnost je rizikovým faktorem pro rozvoj deprese. Dalším rizikovým faktorem je pak domácí pití. Důvody nárůstu úzkostí a depresí teď vyplývají zejména z důsledků pandemie, z těch restriktivních opatření, nikoliv z té infekce jako takové,“ podotýká Höschl.

Ze zkušenosti z minulosti soudí, že potrvá 2-3 roky, kdy se po odeznění pandemie „křivka vrátí k tomu původnímu trendu“ duševního zdraví. „Na základě událostí, jako jsou dvě světové války, nástup komunismu, nástup normalizace u nás, respektive sovětské okupace, víme, že potrvá zhruba dva, tři roky, než se to začne vracet zpátky. Sebevražednost stoupá nebo klesá, do toho přijde zub výrazného vzestupu, a pak se křivka vrátí k tomu původnímu trendu,“ zmiňuje psychiatr.

A čím a jak dopady na duševní zdraví mírnit? „Nesledovat ty černé zprávy od rána do večera, neviset na tom, nenechat si udělat díru do hlavy těmi ‚strašiči‘. Mít zdravý životní styl, komunikovat s rodinou, s přáteli nebo přes plot se sousedem, nezůstat v té izolaci se svými myšlenkami. A nezanedbávat fyzické aktivity,“ připomíná profesor Cyril Höschl.