V úvodu mluvili o seznamech nepohodlných. Reagovali na ruský seznam nežádoucích osob, na niž se ocitli i čtyři čeští politici. „Přijde mi, že jde o logický krok poté, co podobné seznamy zveřejnily Evropská unie a USA,“ domnívala se Pašková. „Může to vygradovat dalšími seznamy. Až tak, že k sobě nebudeme moci ohledně byznysu. A pak se začnou ta jména zase odškrtávat a nakonec se seznamy plošně zruší,“ uvedla.
Ukrajina mediálně vyšumívá
„Poslední dobou se mi zdá, že celý ten ukrajinský problém vyšumívá. Ne že by byl reálně vyřešen, ale mediálně. Pro média je to už příliš ohrané téma. Živilo je velmi dobře rok, pak to přestalo býti tématem dne. Zároveň je potřeba rozhoupat ekonomiku, která se přibrzdila na obou stranách. Myslím, že velmi brzy uvidíme nějaký nenápadný vývoj, kdy se začnou spory odblokovávat, rušit sankce a podobně,“ myslela si.
„Tak to jste docela optimistka. Na to se docela těším. Ale co se týče těch seznamů, mám pocit, že se spíše zmnožují. Když se podívám na některé vybrané weby, tak si myslím, že jejich hlavních úkolem je vytvářet seznamy nežádoucích osob a institucí, které údajně provozují na českém území proputinovskou propagandu. Klausem a Zemanem počínaje až po obyčejné malé provozovatele internetových portálů,“ konstatoval Žantovský.
Stádnost – kolektivní věření v nepravdu
Upozornil na určitou formu stádnosti, jak o ní pojednává kniha německého autora Thilo Sarrazina – Teror ctnosti. „Popisuje takzvanou politickou korektnost, kolektivní věření v nepravdu a nejasné iluze. Kdy člověk jako součást skupiny má obavu vyjít na trh s jiným názorem? Co dělat s těmi lidmi, co budou raději držet společnou vlajku, než aby začali myslet vlastní hlavou?" zeptal se Žantovský.
Jeho spoludebatérka upozornila na takzvanou spirálu mlčení. „Projevuje se například v tom, že předvolební preference vypadají jinak, než skutečné výsledky voleb. Kdy lidé vhodí do volební urny lístek podle svého uvážení. Ale v předvolebním průzkumu tvrdili něco jiného. Tak jak si mysleli, že ostatní očekávají, že budou volit.“ Tento koncept podle ní vznikl v Německu v reakci na to, kdy se snažili vysvětlit, jak je možné, že když tam nastoupil k moci Hitler, slušní lidé mlčeli. „Nemohli všichni Němci s Hitlerem souhlasit, to je absurdní. Toto to trochu vysvětluje. Když se bojíme propagovat jiný názor, protože se bojíme, že by to okolí nesneslo, tak zkrátka držíte hubu a krok.“

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Oldřich Szaban