Carter Page byl v loňském roce jedním z nejmladších poradců v té době prezidentského kandidáta Donalda Trumpa. Page je expertem na energetiku a ekonomický rozvoj; svou pozornost věnuje převážně zemím bývalého Sovětského svazu a socialistického bloku ve východní Evropě.

Page žil tři roky v Moskvě, kde pracoval pro společnost Merrill Lynch a rovněž byl členem poradního týmu energetického giganta Gazprom a v Rusku má tedy mnoho kontaktů.

„Dnes s vámi mluvím pouze jako soukromá osoba, což znamená, že mé názory nemusí přesně korespondovat s názory jiných osob, se kterými dnes spolupracuji,“ uvedl v úvodu své lekce Page.

Carter Page se ve své lekci zaměřil na partikulární formy vlády ve velkých zemích, jako jsou Spojené státy, Rusko a Čína. Konkrétně hovořil o jejich rozdílných praktikách v otázce centralizace moci.

„Spojené státy a Evropská unie často kritizují Rusko a bývalé státy Sovětského svazu ve střední Asii z pokračování užívání zastaralých praktik. Přitom je to Washington a některá evropská hlavní města, která znemožňují těmto oblastem řádně se rozvíjet,“ uvedl Page.

Energetický expert poté lehce odbočil od tématu a začal hovořit o hnutí „Occupy Wall Street“, které se v roce 2012 začalo šířit od New Yorku po celém západním světě a vyjadřovalo nesouhlas aktivistů a obyčejných lidí zapojených do protestu s praktikami finančních elit.

Carter Page se poté vrátil k režimům v Rusku a Číně, které podle něj naprostá většina západních akademiků vnímá negativně. „Tyto režimy jsou popisovány jako násilné, predátorské a zastaralé,“ uvedl.

Carter Page vzpomněl známý „Dlouhý telegram“, který krátce po druhé světové válce poslal do Washingtonu americký diplomat George F. Kennan a ve kterém argumentoval, že pohled Moskvy na světové dění je fundamentálně ovlivněn jejími „hlubokými obavami o vlastní bezpečí“.

„Za poslední léta se pozice Moskvy určitě v mnohém změnila, nicméně pozice Západu vůči Rusku se ani trochu nezměnila. Není tedy překvapením, že se Moskva pozorující akce Washingtonu skutečně obává o bezpečnost Ruska.“

Page věří, že takový přístup je chybný a že obě země mohou profitovat ze vzájemné spolupráce. V této souvislosti vzpomenul slova čínského prezidenta Si Ťin-pchinga, který nedávno uvedl, že „bez vzájemné důvěry nemůže být žádná spolupráce“.

„Zatímco Washington v posledních letech jasně dokázal své odhodlání iniciovat změnu režimů v mnoha zemích na postsovětském prostoru, Peking ukázal svou toleranci. Čína se obecně spíše soustředí na ekonomickou spolupráci, konkrétně v oblasti investic. Západ ovšem namísto konstruktivní spolupráce pouze poukazuje na nedostatky režimů v zemích na postsovětském prostoru,“ uvedl Page.

Přístup Spojených států a Evropské unie k zemím nacházejícím se ve střední Asii podle experta jen přispívá k tomu, že se tyto státy čím dál tím více ekonomicky a i politicky přibližují k Rusku a Číně.

Někdejší poradce Donalda Trumpa věří, že blízký kontakt s Ruskem po rozpadu Sovětského svazu státy ve střední Asii ovlivnil pozitivně. „Úzká forma spolupráce mezi kazašským a ruským ropným průmyslem je prospěšná pro obě strany,“ uvedl.

Page je nyní v hledáčku amerických tajných služeb

V pondělí Carter Page uvedl, že jej Rada pro výzvědné služby v americkém Senátu v dopise požádala, aby uchovával všechny informace spojené s jeho kontakty v Rusku za rok 2016.

„Píši s úmyslem vám oznámit, že jsem obdržel váš dopis a jsem ochotný podělit se o jakoukoli informaci, která může být komisi ku prospěchu. Stejně tak udělám vše proto, aby všechny informace týkající se mých aktivit v Rusku z loňského roku zůstaly bezpečně uchovány,“ cituje odpověď Page server Business insider.

Page se ocitl ve středu pozornosti minulý týden, kdy vyšlo najevo, že se měl setkat s ruským velvyslancem ve spojených státech Sergejem Kisljakem.