Politiku vidí Liška jako zásadní nástroj na prosazování společenských změn, ale není to jediný nástroj. „Politika se čím dál víc industrializuje. Stala se z ní mašinérie, ve které hrají mnohem větší roli marketéři, než nositelé nějakých postojů a hodnot. Já jsem se stal ve 29 letech ministrem školství a myslím si, že to vlastně není správně, protože do politiky má přijít někdo, kdo má určité zkušenosti,“ prohlásil ministr školství ve vládě Mirka Topolánka.

Občasný vpád mladého člověka do nejvyšších pater politiky ale považuje za přínosný. Může totiž přijít někdo, kdo tam vnese novou agendu. „Když jsem nastoupil na ministerstvo, tak se v Česku segregovaly děti podle barvy pleti do zvláštních škol a dneska to tak není,“ pochvaloval si Liška.

Liška dnes pracuje jako „sociální inovátor“. Co to přesně je? „Sociální inovátoři, to jsou do češtiny přeloženo hybatelé nějakých systémových změn. ... Každá sociální inovace se takto může nazývat především proto, že rozvrací ten stávající stav, což s sebou nese odpor. Každá fáze prosazení nějaké novátorské myšlenky, která nás posuzuje k férovější a spravedlivější společnosti, s sebou nese odpor, který se ale dá překonávat,“ prozradil s nadějí někdejší člen vlády.

Pokud jde o společenské inovace, Česko na tom prý není tak špatně. „Nejsme na tom úplně špatně, ale jsme na tom mnohem hůř, než bychom mohli být. Dneska považujeme za samozřejmé, že o sobě mluvíme jako o Češích, ale před nějakými třemi sty lety byl koncept národa úplný nesmysl. Lidé měli identitu tvořenou multidimenzionálně. Proces vzniku nacionální identity je koncept, který se zrodil v lidských hlavách a je to negativní příklad toho, jak společnost může sama sebe uchopit,“ varoval Liška.

Musíme se postavit diktátu Googlu nebo Microsoftu

Uznává ovšem, že existují i pozitivní příklady nacionalismu. Ukázalo se to např. na Finsku, které v 90. letech minulého století prošlo hlubokou krizí, ale lidé dokázali sami sebe znovu definovat. V tomto procesu jsou podle Lišky Češi teprve na začátku.

Do jisté míry bychom se prý měli mít na pozoru před technologickými giganty, společnosti jako Google nebo Apple o nás díky obrovskému sběru dat vědí takřka všechno. „Apple, Google a Microsoft jsou v podstatě majiteli našich životů. A tohle prostředí je vydáváno za slibný evoluční pokrok. A to je velká lež, velká iluze,“ udeřil Liška. Tyto společnosti dneska jen hromadí obrovské množství bohatství.

„Úkolem demokraticky smýšlejících lidí je postavit se tomuhle digitálnímu centralismu, aby se naplnil ten příslib lepší kvality života pro společnost,“ doplnil.