„Před 600 lety se Poláci, Češi a Maďaři (a spolu s nimi i Slováci) s Jagellonci v čele společně bránili proti hrozbám jak ze strany německých křižáků, tak turecké muslimské invaze. Dalo nám to příklad vhodný následování: ve zcela nových historických podmínkách se rozvíjí pod hlavičkou visegrádské čtyřky,“ uvádí úvodem Klaus.  

„Obě naše země se nacházejí ve střední Evropě, proto jsme mívali stejné, a ne vždy mírumilovné sousedy – zejména Německo a Rusko. Přesto je mezi námi rozdíl. Česká republika je geograficky situována jinak, naše střety s Ruskem nebyly tak časté a tak tragické jako vaše. Považuji za nutné i dnes zdůraznit, že často zmiňované ruské nebezpečí vidíme méně dramaticky než vy,“ zmiňuje také bývalá hlava státu. 

Následně se zmiňuje o tom, zda je možné, aby země střední a východní Evropy uhájily v Evropské unii svou identitu.

„Pád komunismu – a jsem přesvědčen, že vy v Polsku máte daleko větší právo hovořit o vítězství nad komunismem – nám přinesl naději, o které jsme snili desetiletí. Obávám se však, že jsme v následujícím vývoji prošli pohybem po jakési U křivce, což se ale asi týká více České republiky než Polska. Naše pozitivní změny na počátku byly následovány pomalým návratem k více socialistickému, více etatistickému, méně svobodnému a méně demokratickému systému, než jaký jsme si přáli. Vývoj v Polsku si hodnotit netroufám,“ podotýká Klaus. 

Následně pak uvádí, co to způsobilo – dle jeho slov jsme to byli my sami, naše nedostatečná víra ve svobodu, ve volný trh, v historii prokázané hodnoty, tradice a vzorce chování. „Bylo to ale způsobeno i naším naivním, málo pozorným a, jak vidíme dnes, neomluvitelně nezodpovědným vstupem do postdemokratické a supranacionální centralisticky organizované Evropské unie. Ta nedbá na parlamentní demokracii, neusiluje o volný trh a přehlíží staré dobré civilizační evropské tradice,“ míní velmi kriticky k Evropské unii. Suverenita jednotlivých členských zemí Evropské unie je podle jeho slov věcí minulosti. 

„Dnes dominantní EU-ideologie (kterou nazývám evropeismem) narušuje historicky prověřené pilíře tradiční evropské společnosti: národní stát je považován za nepřijatelnou základnu nacionalismu (a proto i válek); rodina je narušována agresivním genderismem a feminismem, prosazováním ‚manželství‘ osob stejného pohlaví a zpochybňováním přirozené sexuální orientace mužů a žen; v národním společenství původně zakořeněný člověk, Polák i Čech, se má stát Evropanem s cílem vytvořit ‚homo bruxellarum‘. Je uměle podporováno smíchávání občanů různých evropských zemí a – zejména v poslední době – je organizována masová migrace do Evropy,“ zmiňuje Klaus. 

Závěrem pak dodává, že naším úkolem je tyto procesy zastavit. „Ano, je možné, aby si naše země udržely identitu, ale vyžaduje to v Evropě provést zásadní změnu, něco, čemu jsme říkali sametová revoluce. Zvyšující se četnost násilí a terorismu v západní Evropě v návaznosti na masovou migraci však naznačuje, že to nemusí být tak sametové,“ uzavřel.