Na úvod rozhovoru exprezident zavzpomínal, jak v Prognostickém ústavu již po celý roku 1989 tušili, že se „něco“ stane. On sám se prý již pět dní před 17. listopadem účastnil nedělního diskusního pořadu v rakouské televizi.

Pak zavzpomínal, co zažil poté, když ve Federálním shromáždění obhajoval svou ekonomickou reformu. Po šesti hodinách nepřetržitých dotazů „plejády vedené Zemanem a Komárkem“ prý vyčerpán odcházel k autu, když k němu přistoupil bývalý komunistický premiér Adamec a řekl mu: „Pane ministře, neberte to tak špatně. To dobře dopadne, vy to zvládnete.“

Jak to ve skutečnosti dopadlo, to Klaus shrnul ve své nové knížce, kterou nazval „Chtěli jsme víc než supermarkety“. Nazval ji tak prý právě proto, že on a jeho spolupracovníci byli často napadáni, že zužují transformaci jen na ekonomickou dimenzi. Ve skutečnosti jej prý vždy mnohem více zajímala politická než ekonomická dimenze svobody.

Také, jak v předmluvě prozradil, uvažoval o názvu „Cesta tam a zase zpátky“. Tím by vyjádřil svůj dojem, že se společnost vrací do stavu, kdy se svobodě přistřihují křídélka. Sám prý v devadesátých letech věřil, že se mu podaří dovést zemi do takového stavu, že svobodný systém bude zajištěn bez ohledu na měnící se vlády. Věřil prý, že pokud jeho vláda vydrží do roku 2000, budou již změny nezvratné. Nepovedlo se to prý hlavně kvůli ambicím jeho koaličních partnerů Josefa Luxe a Jana Kalvody.

Mentální komunista Havel nenáviděl trh a přitom z něj tyl

Ještě před tím, na samém počátku devadesátých let, pak musel vybojovat souboj se skupinou kolem Občanského hnutí. Jejich prohra byla podle Klause jedním z klíčových faktorů našeho úspěchu. „Jsem přesvědčen, že bylo štěstí, že tito lidi vypadli. Štěstí pro celou naši zemi. To nebyli zodpovědní lidé a bylo štěstí, že tam v těch klíčových chvílích nebyli,“ říká.

Podobné to prý bylo i s vůdcem této názorové skupiny, prezidentem Václavem Havlem. „On nechtěl politickou demokracii standardního typu,“ říká na adresu svého předchůdce. „A zásadním způsobem odmítal tržní ekonomiku, ač si myslím, že z ní sám osobně velmi tyl,“ dodává a připomíná Havlovy výroky o trhu jako hokynářství.

On sám jej s ODS prý vždy na prezidenta podporoval jako symbol, ale ve skutečnosti jej vnímal jako „nutné zlo“. „On, ač samozřejmě nebyl komunista, tak mentálně v mnoha ohledech tím reformním komunistou byl,“ prohlásil Klaus.

Je však prý jedna věc, kterou Václavu Havlovi a jeho stoupencům nepřestane vyčítat až do konce svého života. „Nikdy neodpustím Václavu Havlovi a podobným lidem, že politické strany tak znesvěcovali a poškozovali svými výroky, že lidi od těch stran vlastně odháněli,“ říká. Téhle antipropagandě prý řada lidí uvěřila, a to vedlo k oslabení politických stran.

Mne jste tak jako Zemana nemilovali

Místo nich prý nyní nastal režim, který Klaus pojmenoval sobotkovsko-babišovsko-moravcovsko-janečkovský. Václav Moravec v něm prý zastupuje „médiokracii“ a Karel Janeček moc nevládních organizací, která už začíná být konkurencí pro samotnou vládu. Pátou „do party“ by prý mohla být státní zástupkyně Lenka Bradáčová, usilující o moc pro vyšetřovací složky.

Klaus vzpomínal, jak se v dubnu hádal s jakýmsi německým podnikatelem, který mu říkal, že se z Česka stahuje, protože tu vládnou oligarchové. Klaus jako patriot se s ním prý dvě hodiny hádal, že zde žádní oligarchové nevládnou, ale zpětně mu v řadě věcí dává za pravdu a jeho pocity prý v posledních měsících sílí.

A do toho všeho funguje prezident Zeman, kterému podle Klause prochází u novinářů mnohem více věcí než kdysi jemu. „Zeman je v podstatě miláček vás všech médií. Všechno mu promíjíte, všechno mu zkousnete. Mě byste neumožnili ani desetinu toho, co jemu,“ rýpal do redaktorů MF DNES.