Vladimir Putin: Lenin položil pod Rusko atomovou bombu

27.01.2016 11:41 | Zprávy

Vladimir Putin o Leninovi na zasedání Výboru pro vědu a výzkum 21. ledna 2016 (v den výročí smrti V. I. Lenina). Pro ParlamentníListy.cz přeložila Veronika Sušová-Salminen.

Vladimir Putin: Lenin položil pod Rusko atomovou bombu
Foto: Jan Rychetský
Popisek: Lenin jako pouliční freska

O Leninovi na zasedání Výboru pro vědu a výzkum 21. ledna 2016 (v den výročí smrti V. I. Lenina)

„Ohledně toho, co je hlavní – ovládání myšlenek. To je samozřejmě správné. (Obrací se k M. Kovalčukovi, který o Leninovi a jeho schopnosti ovládat myšlenky současníků ve svém vystoupení mluvil.) Michaile Valentynoviči, ovládání myšlenek je správné. Důležité je jen, aby to myšlení vedlo k potřebnému výsledku; a ne tak jako u Vladimira Iljiče. Ale samotná myšlenka je správná. V konečném důsledku toto myšlení vedlo k rozpadu Sovětského svazu. Ano, k tomu. Bylo tam mnoho myšlenek, autonomizace a tak dále – a položily atomovou bombu pod budovu, která se jmenovala Rusko, a ta potom vybuchla. Mírovou revoluci jsme nepotřebovali. Takové myšlení tam bylo – je třeba ještě myslet na to jaké.“ (21. ledna 2016, zasedání Výboru pro vědu a výzkum) Zdroj: http://www.kremlin.ru/events/president/news/51190 

V diskuzi na meziregionálním fóru Celoruské lidové fronty ve Stavropolu odpovídá Vladimir Putin 25. ledna 2016 na dotaz D. Buzgulova o prezidentově osobním postoji k V. I. Leninovi a aktuálnosti jeho pohřbení: 

„Co se týče pohřbení a dalších podobných otázek. Víte, zdá se mi, že se k tomu musí přistupovat velmi opatrně, abychom nepřijímali nějaké kroky, které by rozdělily naši společnost. Naopak je nutné ji sjednocovat. To je nejdůležitější. 

Nyní k hodnocení té malé diskuze, která se rozvinula na Výboru pro vědu a vzdělávání. O co šlo? A vůbec, pokud se ptáte na moje hodnocení, víte, že jsem jako dalších 20 milionů sovětských občanů byl členem Komunistické strany SSSR a že jsem nebyl prostě jen členem strany, ale pracoval jsem skoro 20 let v organizaci, kterou tehdy nazývali Komise státní bezpečnosti SSSR [KGB, pozn. překladatele]. A tato organizace byla následníkem Zvláštní komise [tajná policie Čeka, pozn. překladatele], kterou nazývali ozbrojenou jednotkou strany. A pokud člověka z jakýchkoliv příčin vyhodili z partaje, okamžitě ho vyhodili z KGB. Nebyl jsem členem strany z nutnosti. Nemůžu říct, že jsem byl vcelku ideovým komunistou, ale i tak jsem se k tomu stavěl pozorně. Na rozdíl od jiných jsem nebyl z pohledu strany funkcionářem, byl jsem řadovým členem strany. Na rozdíl od jiných funkcionářů jsem nevyhodil stranickou knížku, nespálil ji. Nechci nyní nikoho odsuzovat, mohly tam být různé motivy; je jejich věcí, jak postupovali. Komunistická strana SSSR se rozpadla, a já mám do dnes někde stranickou knížku. 

Vždycky se mi líbily a dodnes líbí komunistické a socialistické ideje. Pokud se podíváme do Kodexu budovatele komunismu, který se široce publikoval v Sovětském svazu, velmi připomíná Bibli. To není vtip, ve skutečnosti je to takový výtah z Bible. Dobré myšlenky: rovnost, bratrství, štěstí. Ale praktické vtělení těchto skvělých idejí v naší zemi bylo daleko od toho, co vykládali utopičtí socialisté Sant-Simon, Owen. Naše strana se nepodobala na ‚Sluneční stát‘. [utopický, filosofický spis Tommase Campanelly z roku 1602, pozn. překladatele] 

Všichni obviňovali carský režim z represí. Ale jak začalo vytvoření sovětské moci? Masovými represemi. Ani nemluvím o jejich rozměrech, ale takový nejvíce vzpomínaný příklad byla poprava carské rodiny spolu s dětmi. Bylo možné tam najít nějaké ideové důvody, že bylo nutné vykořenit všechny možné následníky. Ale proč zabili doktora Botnika? Proč sluhy – lidi, kteří byli proletářského původu? Proč? Proto, aby skryli zločin. 

Nikdy před tím jsme nad tím nepřemýšleli, víte. Dobře, bojovali s lidmi, kteří bojovali proti sovětské moci se zbraní v ruce, ale proč zabíjeli kněze? Jen v roce 1918 popravili 3000 kněží a za deset let to bylo 10 tisíc. Na Donu je po stovkách házeli pod led. Když nad tím začneš přemýšlet, když se objeví nová informace, vidíš mnohé věci jinak. [Putin zcela opominul, že kněží a pravoslavná církev se stali obětí bolševických represí z ideologických důvodů. – pozn. překladatele] 

Tedy, Vladimir Iljič Lenin v jednom z dopisů, podle mého Molotovovi, napsal, že ‚Čím víc představitelů reakční buržoazie a kněží‘ – přesně si ten citát nepamatuji – ‚postřílíme, tím lépe‘. Víte, takový přístup se nezdá být v souladu s některými našimi dřívějšími představami o samé podstatě moci. 

Ale role bolševické strany při rozpadu fronty první světové války je také dobře známá. Co se podařilo? Že jsme prohráli s poraženou zemí. Za několik měsíců Německo kapitulovalo a my jsme se stali poraženými poraženou zemí – unikátní příklad v dějinách. A kvůli čemu? Kvůli boji o moc. Jak dnes, když to víme, máme hodnotit tuto situaci s obrovskými ztrátami pro zemi, prostě kolosálními? 

A dále ekonomika. Vždyť k NEP [Nová ekonomická politika, pozn. red.] už přešli, protože dokonce ani distribuce potravin nefungovala, nemohla. Nebylo možné zabezpečit potravinami velká města. Proto přešli k tržnímu hospodářství, k NEP, potom to rychle zrušili. [Ve skutečnosti sám Lenin chápal NEP jako dočasný ústupek v ekonomice, který umožnil, aby bolševici nemuseli činit politické ústupky. - pozn. překladatele] 

Víte, to, co nyní říkám, jsou moje osobní vývody, moje osobní analýza. Plánované hospodářství má konkrétní výhody, dává možnost koncentrovat celostátní zdroje k vyplnění nejdůležitějších úkolů. Tak byly vyřešeny otázky zdravotnictví, v čemž je nepochybná zásluha komunistické strany té doby. Tak se vyřešily otázky vzdělávání – nepochybná zásluha komunistické strany této doby. Tak byly řešeny otázky industrializace v její obranné části. Myslím, že kdyby neexistovala koncentrace celostátních zdrojů, Sovětský svaz by se nemohl připravit na válku s nacistickým Německem. A byla by velká pravděpodobnost porážky s katastrofálními důsledky pro naši státnost, pro ruský národ a další národy Sovětského svazu. Proto jsou to vše bezpochyby plusy. Ale v konečném výsledku necitlivost ke změnám, k technologickým revolucím, k novým technologickým způsobům vedla ke kolapsu ekonomiky. 

A nakonec to nejdůležitější, proč jsem řekl, že je nutné se dívat jiným způsobem na myšlenky, které zformuloval tehdejší lídr sovětského státu Vladimir Iljič Lenin. O čem jsme hovořili? O čem jsem mluvil já sám? O tom, že byla položená mina pod budovu naší státnosti. Co jsem tím měl na mysli? Nyní tedy konkrétně. Měl jsem na mysli diskuzi mezi Stalinem a Leninem na téma, jak vybudovat nový stát, Sovětský svaz. 

Jste-li historik, musíte vědět, že Stalin tehdy formuloval myšlenku autonomizace budoucího Sovětského svazu. V souladu s touto myšlenkou ostatní subjekty budoucího státu musely vstoupit do SSSR na základě autonomie s širokými právy. Lenin kritizoval pozici Stalina a řekl, že je to nesoučasná, špatná myšlenka. A navíc podpořil myšlenku vstupu všech čtyř budoucích subjektů toho státu; a tehdy byly čtyři – Rusko, Ukrajina, Bělorusko a jih Ruska, severokavkazská federace, jak se jmenovala. Víte to lépe než já. 

Takže tedy Lenin podporoval, aby stát, Sovětský svaz, vznikal na základě, jak sám řekl – můžu se mýlit, ale myšlenka je srozumitelná – plné rovnoprávnosti s právem odchodu ze Sovětského svazu. A toto je časovaná mina pod budovou naší státnosti. Navíc svázali etnika s hranicemi mnohonárodního, v podstatě unitárního státu, s nějakým územím, přičemž hranice definovali zcela svévolně a zdaleka ne vždy opodstatněně. Třeba Ukrajině předali Donbas na základě čeho? Zvýšení procenta proletariátu na Ukrajině k tomu, aby tam měli větší sociální podporu. Chápete, takový nesmysl? A to není jediný příklad. Je mnoho dalších. [S Putinovým výkladem nebude souhlasit ukrajinská interpretace, která zdůrazňuje, že na Donbasu v době administrativního připojení k Ukrajinské SSR žila většina etnických Ukrajinců. – pozn. překladatele] 

Co je to, jestli ne časovaná bomba? Přesně to to je. A musíme prostě citlivě, mám na mysli možnosti současnosti, analyzovat všechno, co bylo v minulosti. Ale není možné jednou černou barvou přebarvit všechno, co bylo v minulosti, anebo se dívat v barvách duhy na to, co se dnes děje. Je nutné citlivě, objektivně analyzovat, abychom se do budoucna nedopouštěli chyb, které se staly. A stavět naši státní stavbu, ekonomiku, sociální sféru tak, aby stát jenom posiloval…“ (25. ledna 2016, meziregionální fórum Celoruské lidové fronty, Stavropol) 

Zdroj: http://www.kremlin.ru/events/president/news/51206

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: vss

Andrej Babiš byl položen dotaz

Připravujete se na brzký konec v politice?

Aspoň na mě to tak přijde, když se ujímáte zpět Agrofertu. A je to tedy tak, že ten svěřenecký fond byl jen taková klička jak šikovně obejít zákon?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Další články z rubriky

„Činnost pro cizí mocnost.“ Do zákona přidali ostrý paragraf. Ale tak, že za to Rakušan dostal vynadáno

4:44 „Činnost pro cizí mocnost.“ Do zákona přidali ostrý paragraf. Ale tak, že za to Rakušan dostal vynadáno

Činnost pro cizí mocnost. Nový trestný čin, který zůstane odkazem Fialovy vlády. Podle právníků jde …