Prezident Vladimir Putin ve své odpovědi na otázku týkající se dohody o přidružení mezi Ukrajinou a EU konstatuje, že prostřednictvím této dohody se vytvářejí další dělící čáry mezi zeměmi. Rusko podle jeho slov nehodlá plnění této dohody nijak bránit, ale požaduje, aby byly projednány veškeré změny, jež ve vztahu mezi Ruskem a Ukrajinou nyní vyvstávají. „Naše připomínky technického rázu nebyly vůbec brány v úvahu. Bylo nám řečeno, ať se staráme o své a nestrkáme nos do cizích záležitostí,“ kritizuje Putin přístup EU.

Putin připomíná, že Ukrajina je členem zóny volného obchodu v rámci Společenství nezávislých států, což v praxi znamená mimo jiné fungování nulových cel mezi Ruskem a Ukrajnou. „Dohoda o přidružení však v praxi znamená, že nyní bude všechno evropské zboží proudit na území Ruské federace přes ukrajinské území,“ argumentuje Putin. Velkým problémem jsou podle ruského prezidenta i technické předpisy platné v Rusku a v EU, které se od sebe liší. „Velké západní firmy investovaly miliardy eur v ruských továrnách. Na náš trh ovšem vstoupily za úplně jiných podmínek,“ poukazuje Putin.

V další otázce se redaktor ARD Hubert Seipel vrací k majdanským protestům. Seipel zmiňuje aktivity německého ministra zahraničí, který přijel do Kyjeva a zasadil se o nalezení kompromisu mezi demonstranty a tehdejší vládou. Dále redaktor upozorňuje, že během následujících 24 hodin však byla dohoda porušena. „Ano, v únoru byla podepsána dohoda mezi vládou a opozicí. Garanty této dohody požadující vyřešení neshod mírovou cestou byli ministři zahraničí Německa, Polska a Francie. Osobně jsem ten den mluvil i s Barackem Obamou. Hned druhý den však bylo opozicí násilně obsazeno sídlo vlády i prezidentská kancelář,“ zmiňuje Putin.

Ministři zahraničí výše zmíněných států se podle názoru ruského prezidenta neměli stavět do rolí garantů, pokud v dalším sledu netrvali na tom, aby byly jednotlivé body dohody dodržovány. „Nyní se už o této závazné dohodě vůbec nemluví. Jakoby vlastně ani nikdy neexistovala. To je podle mého názoru skutečně alarmující záležitost,“ stěžuje si Putin.

Celý rozhovor v angličtině najdete ZDE.

Ruský prezident dále tvrdí, že sankce uvalené proti Rusku jako reakce na anexi Krymu považuje za absolutně nepřiměřenou reakci. Na Krymu podle Putina nastala naprosto stejná situace jako v Kosovu, které dosáhlo své samostatnosti bez toho, aby získalo souhlas centrální vlády. „Jsem naprosto přesvědčen, že Rusko neporušilo mezinárodní právo. Zároveň nebudeme tajit, že naši vojáci skutečně blokovali ukrajinské síly. Pouze však proto, abychom zabránili krveprolití a dali lidem možnost vyjádřit svůj vlastní názor na budoucnost jejich a jejich dětí,“ vysvětluje Putin a dodává, že o budoucnosti Kosova se rozhodovalo v tamějším parlamentu, zatímco na Krymu navíc o své budoucnosti rozhodli lidé v referendu.

Ukrajina svojí kulturou i historickými kořeny podle Putina jednoznačně patří do Evropy, ale situace je zde vzhledem k mnoha etnikům žijícím vedle sebe velmi složitá. „O tom, jak se bude její budoucnost vyvíjet, rozhodne míra porozumění, na základě něhož spolu budou rusky, ukrajinsky, maďarsky a polsky mluvící obyvatelé komunikovat. Všichni tito lidé musí cítit, že je jejich hlas vyslyšen. Proto nechápu tu neustálou nechuť přistoupit k federalizaci země,“ namítá Putin.

Ruský prezident odmítá, že by Rusko mělo oproti ostatním k dispozici nějaké speciální prostředky, jak vyřešit krizi na Ukrajině. „Tak trochu podezřívám Západ z toho, že se snaží celou zodpovědnost stran tohoto konfliktu hodit na Rusko. Jako bychom snad my měli za něco zaplatit. To je naprosto mylný pohled na věc. Ukrajina je nezávislá země. My jsme jen znepokojeni národnostními třenicemi a částečným příklonem země k fašismu. Co si máme myslet o Ukrajincích, kteří mají na rukávech přišité hákové kříže? To samé platí o symbolech SS, které můžeme vidět u některých členů bojových jednotek operujících na východě země,“ upozorňuje Putin.

Ruský prezident zároveň říká, že dohoda o příměří z Minsku byla podepsána díky diplomatickým snahám ruské strany. „To my jsme přesvědčili představitele povstalců, aby se spokojili s určitými kompromisy obsaženými v dohodě,“ poukazuje Putin na významnou roli Ruska v mírovém procesu. Putin také připouští, že ne všechny body minské dohody byly naplněny. „Povstalci doposud neopustili některá obléhaná města. My na ně naléháme, aby tak učinili. Je však těžké je přesvědčovat, když nám říkají, že tam jsou doma, mají tam své rodiny a bojí se, že až tam přijdou ukrajinské pluky, tak budou lidé opět zabíjeni,“ vysvětluje Putin a dodává, že ani na straně ukrajinské armády není dohoda zcela dodržována.

Na otázku, jestli Rusko dodává separatistům zbraně, odpovídá ruský prezident tvrzením, že lidé, kteří chtějí vést válku, budou mít vždy při sobě nějaké zbraně. To prý však podle něj není jádro současného problému. „Především bychom se neměli na tuto krizi dívat jednostranně. Ukrajinská strana používá balistické střely, ale o tom se nahlas nemluví. A co nám to vlastně říká? Že chce kyjevská vláda totálně zničit všechny své odpůrce. Tohle hodláme připustit? Jsem si jistý, že ne,“ namítá Putin.

Putin přesto doufá, že se situace brzy změní k lepšímu. „Jistěže chceme s našimi partnery opět navázat standardní vztahy. Sankce uvalené Západem proti Rusku naší zemi samozřejmě nijak neprospívají. Tyto sankce však poškozují globální ekonomiku jako celek. Mají nepříznivý dopad pro nás, tím pádem i pro ostatní země. Nejvíce se to potom dotýká vztahů mezi Ruskem a Evropskou unií,“ uvědomuje si ruský prezident.

Na otázku redaktora ARD, jestli se v souvislosti s krizí na Ukrajině on sám dopustil nějakých chyb, odpovídá Putin, že chyby děláme všichni. „To však není podstatné. Měli bychom především tyto chyby pečlivě analyzovat a uvědomit si, že jsme něco udělali špatně. Musíme jít cestou řešení problémů a neuvíznout ve slepé uličce. Takto jsme postupovali v poslední dekádě při budování vztahů s Evropou jako celkem i samotným Německem. Za posledních deset až patnáct let se mezi Ruskem a Německem vytvořilo pevné pouto přátelství. Pevně věřím, že v započaté cestě budeme pokračovat i přes současná nedorozumění,“ vyjádřil své přání ruský prezident.