„Dříve, než jsem vstoupil do politiky, jsem si myslel, že největší starosti mají soukromé společnosti v podnikání. Spousta lidí v byznysu nicméně neví, že ty největší problémy a starosti s regulacemi padají na vás, starosty a zastupitele ze samospráv,“ uvedl Ivo Valenta v úvodním slovu na začátku odborné konference. Byrokracie a regulací přitom podle něj přibývá a senátoři se s ní snaží bojovat, zatím ale prý marně.  

Cílem Akademie samospráv je podle Valenty nabídnout zastupitelům a starostům jiný zdroj informací než jen ten z oficiálních míst. V neposlední řadě je také záměrem usilovat o vznik nového zákona o obcích. „Podněty, které tady sbíráme, se následně pokusíme předat dál,“ uvedl. Potřebu nového zákona zmínila i advokátka specializující se na veřejnou správu a veřejné právo Jana Zwyrtek Hamplová, která je odborným garantem Akademie samospráv. Zákon o obcích se již přežil. Je strašně stručný, řadu věcí neupravuje, nedává starostům návod a oni se potom dostávají do vážných obtíží, protože v něm nenachází odpovědi, které potřebují, jako majetkoprávní dispozice, pravomoci orgánů,“ uvedla pro ParlamentníListy.cz. „Obce jsou zavaleny státní správou. Na radnicích dnes máme jak státní správu, tak samosprávu; a ta státní správa tu obecní přerůstá,“ dodala. „My bychom chtěli, aby se státní správa od samosprávy oddělila. Aby ti úředníci, co dělají státní správu, nebyli zaměstnanci obce, ale státu. Aby třeba seděli v jedné budově, ale aby je obec neměla na bedrech.“

Došlo i na kritiku „výdobytků“ současného ministra financí Andreje Babiše (ANO). „Možná bych zde zmínil ještě, co trápí obce a samosprávy nejvíce – a to je kontrolní hlášení a EET,“ sdělil Valenta během svého úvodního slova. Narážel přitom na EET ve vztahu k vesnickým a obecním spolkům. Podle výkladu Ministerstva financí se EET vztahuje i na ně. „Byl jsem v poslední době na několika takových akcích jako například košt vína ve Starém Městě u Uherského Hradiště, ve Velkých Popovicích a na setkání seniorů a oni mi tam doslova řekli: My se na to vykašleme, abychom kvůli čtyřiceti akcím, které pořádáme, pořizovali EET. Oni ty akce dělají zadarmo a peníze, které eventuelně vydělají, použijí na další akce pro děti, nebo si za ně například hasiči koupí novou stříkačku. „Myslím si, že se tímto způsobem zabíjí místní folkový život, který na těch vesnicích a vesničkách máme,“ dodal s poukazem na to, že na EET i kontrolní hlášení již byla podána ústavní stížnost. Podobný názor PL sdělila i Jana Zwyrtek Hamplová.      

„Co se týče EET, si myslím, že by spolky, sportovní a folklorní skupiny z toho systému měly být zákonem vyňaty,“ uvedla. To, že Ministerstvo financí vyžaduje EET po všech, je podle Hamplové absurdní. „Zmizí nám zájmová činnost obcí, pokud to tak bude dál, což je špatně,“ dodala.

Slůvko absurdní během přednášky zaznělo ještě několikrát. Nejčastěji v souvislosti s vracením dotací. „O dotacích bych mohla vyprávět zkazky,“ sdělila účastníkům konference Zwyrtek Hamplová. „Zažívám úplně absurdní případy, kdy se vrací dotace. Nehovořím o tom, kdy se dotace skutečně zneužije. Hovořím o tom, že se dotace musí vracet například jen kvůli formalitě, že se nějaký papír odešle o 30 dnů později. To je absurdní. Nebo například, že namísto tří prken na lavičky použili dvě, protože tak budou pevnější. To by vydalo na nějakou tragikomickou knihu,“ dodala. Podle Hamplové se starostové nesmějí bát se bránit například prostřednictvím správních řízení. „Já fandím obcím a městům, a to proto, že stát je náš společný nepřítel. Doufám, že se zde přítomná Marie Kostruhová z Ministerstva vnitra nebude zlobit,“ dodala Hamplová. Ještě předtím však ministerstvo označila za „úhlavního nepřítele“ starostů. „Ovšem v uvozovkách,“ neopomněla dodat.   

Panelistka z Ministerstva vnitra Marie Kostruhová však výroky Hamplové mírnila. „Stát do činnosti samospráv zasahuje pouze v těch mezích, které mu určuje Ústava,“ upozornila přítomné. „A to pouze v oblasti ochrany zákona. Stát si samozřejmě nemůže myslet, že může zasáhnout kdykoliv tak, jak se mu zlíbí, ale musí to být zákonem určeným způsobem,“ dodala. „Starostové mají břímě, starosti. Asi zde můžeme hledat jazykový původ toho slova, uvedla Marie Kostruhová. Ministerstvo nicméně podle ní není obcím nadřazeno ani není nějakým univerzálním kontrolním orgánem. „Naše kontroly nejsou represivní. Mají metodický a preventivní charakter,“ uvedla.

Následně ale Kostruhová přitvrdila. Počet porušení zákona ze strany obcí je podle ní poměrně vysoký a dochází k němu i kvůli zdánlivým banalitám. Celkem 19 procent (21 ze 121) kontrolovaných obcí nedodrželo pravidelnost setkávání zastupitelstva (zákon udává povinnost se sejít alespoň jednou za tři měsíce). Dvě desítky ze 112 obcí v další kontrole pak porušily zákon tím, že na své elektronické nástěnce nezveřejnily na zastupitelstvo pozvánku. Podle Kostruhové často samosprávné celky porušují zákonné nároky i kvůli zdánlivým banalitám. „Vyskytují se zde chyby v zápisech, chybí podpisy. Není zanesen program,“ uvedla. Lidé v obci si podle Marie Kostruhové dovedou dobře spočítat, zda byla účast na zastupitelstvu taková, aby bylo usnášeníschopné. Pokud mají pochybnosti, že k něčemu došlo, neváhají informovat ministerstvo.

Dalším častým pochybením je podle Kostruhové například, když samospráva zapomene zveřejnit záměr prodeje či pronájmu nemovitosti. „Zaznamenali jsme dokonce případ, kdy samospráva prodala objekt i se svým obecním úřadem a pak řešili, kde budou zasedání zastupitelstva pořádat. To by se určitě v případě, že by zveřejnili záměr tak, jak měli, stát nemohlo,“ doplnila. „V jednom případě jsme narazili na obec, kde starosta, místo aby pořádal zasedání zastupitelstva a o věcech hlasoval, schůzoval s místními občany v hospodě,“ uvedla.