„Při formování Battle Group zemí V4 se Česká republika ujala vůdčí role v oblasti zdravotnické a logistické podpory,“ uvedl náčelník generálního štábu Josef Bečvář. Čeští logistici by tak zajišťovali třeba vybudování společného muničního skladu či poskytli dopravní rotu. Kromě toho Česko vyčleňuje vrtulníkovou jednotku se čtyřmi vrtulníky Mi-171Š nebo transportní letoun Casa. Čeští zdravotníci by zase na základně 7. polní nemocnice zabezpečovali vybudování mnohonárodní polní nemocnice.

Do velitelských struktur česká armáda vyšle přes 60 vojáků, což je podle Junga výrazný příspěvek. Vybraní důstojníci musejí být jazykově vybavení, schopni pracovat v týmu a mít zkušenosti z mezinárodních štábů, poznamenal.

EU BG bude tvořit více než 3700 vojáků, nejvíce z nich dodá Polsko, a to přes 1800. „Český příspěvek do V4 EU BG je po polské straně, která je vedoucí zemí celé této BG, druhý největší,“ uvedl Bečvář.

Poláci proto budou celému uskupení velet. „Polská armáda v porovnání se zbylými třemi je opravdu největší. Mají zdroje, které umožňují, aby vyčlenili podstatnou část manévrových bojových sil, které jsou pro Battle Group určeny,“ řekl Jung. V Polsku navíc nedávno otevřeli v Krakově nové operační centrum, odkud by případné operace mohly být řízeny.

V minulosti EU BG nikdy nebyla použita. Ministr obrany Martin Stropnický (ANO) nedávno poznamenal, že si dovede představit nasazení její části. Jestli by EU BG byla využita celá nebo po částech, záleží podle Junga na rozhodnutí politiků z evropských úřadů, následně by ho schvalovaly jednotlivé země. „Jsme připraveni samozřejmě i na nejnáročnější variantu, tedy nasazení celé BG,“ poznamenal. Možné využití například částí EU BG i na území Evropy v souvislosti s migrační krizí generál Jung technicky nevylučuje, předcházet by tomu ale muselo politické rozhodnutí.

Vojáci by měli být k nasazení připraveni během pěti až deseti dnů, v závislosti na druhu jednotky. Vysláni by podle koncepce mohli být kamkoli na světě do vzdálenosti 6000 kilometrů od Bruselu, a to na 30 dnů s možným prodloužením na 120 dnů. Vysílání EU BG by bylo rozdělené do několika etap.

Podle Junga se ve vojenském životě vojáků, kteří jsou pro EU BG vyčleněni, nebude nic zásadního měnit. „V průběhu celého půlroku se vyčleněné jednotky budou podrobovat určitému zdokonalovacímu výcviku,“ podotkl Jung.

Přípravy vytvoření společné BG zemí V4 podle něj trvaly asi rok a půl. Nejdůležitější bylo domluvit, co která země bude konkrétně schopna vyčlenit. Zatímco česká armáda se ujala vůdčí role ve zdravotnické a logistické podpoře, Poláci vyčlení zejména jádro bojové jednotky, Maďaři ženisty a Slovensko jednotku ochrany proti zbraním hromadného ničení. Země V4 plánují, že by mohly Unii nabídnout opět společnou BG v roce 2019.