Kvóty nejsou řešení. Na tom se zatím shodují poslanci napříč politickým spektrem, které oslovily ParlamentníListy.cz, a to i přesto, že se německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier nechal slyšet, že by mu nebylo cizí prosadit debatované opatření i většinovým hlasováním. V rozhovoru, který v pátek přinesl deník Passauer Neue Presse, totiž sdělil: „Není možné, aby Německo, Rakousko, Švédsko a Itálie jako jediné nesly tíhu (uprchlické krize). Tak evropská solidarita nefunguje,“ uvedl Steinmeier. „Pokud to nepůjde jinak, měli bychom vážně zvážit, zda nevyužijeme i nástroj většinového hlasování,“ doplnil s tím, že by bylo možné země odmítající kvóty přehlasovat.

Seďa: „Německo nepochopilo, že navrhované řešení povinných kvót je cestou do slepé uličky.“

„Rozhodně s panem ministrem nesouhlasím,“ reagoval pro ParlamentníListy.cz poslanec ČSSD Antonín Seďa. „Německo nepochopilo, že navrhované řešení povinných kvót je cestou do slepé uličky, do které nás dohnalo z pohledu migrační krize nekonání a neschopnost představitelů EU a EK. Česká republika musí setrvat na své pozici a hájit české národní zájmy,“ dodal. Záměry německých elit se příliš nelíbí ani poslanci ANO Martinu Komárkovi: „Podporuji pozici hnutí ANO a vlády, tedy: žádné kvóty. Na druhou stranu si ale myslím, že bychom měli být dobrovolně solidární a přihlásit se k evropské odpovědnosti, ovšem jen do té míry, aby to nepoškodilo naše občany.“

Benešík: Úplně poslední, poněkud extrémní a teoretická možnost je Evropský soud

Za „nepřípustný nátlak“ považuje vyjádření Steinmeiera lidovecký poslanec Patrik Kunčar a podobně odpověděl na dotaz ParlamentníchListů.cz i jeho stranický kolega Ondřej Benešík: „Pořád věřím, že povinné kvóty nebudou zavedeny přehlasováním menšiny v Radě EU. Unie chce být solidární a chce pomoci, povinné kvóty ale vnímáme jako neefektivní. Člověk, který chce například do Německa, se tam bude snažit dostat i přes umístění v České republice,“ uvedl s tím, že pokud by skutečně došlo k uplatnění nástroje většinového hlasování, měla by vláda požadovat pravidla, podle kterých by přidělování mělo fungovat. „Musíme trvat na právu uprchlíky prověřovat už před vstupem do České republiky, a pokud se u nich objeví podezření například bezpečnostního rizika, tak je odmítnout. Za zvážení stojí i obrátit se na Evropský soud, ale to je úplně poslední, poněkud extrémní, možná jen teoretická možnost. Prioritou je najít společný solidární postup, který bude fungovat,“ doplnil Benešík. 

Langšádlová: Kvóty? To by byl mimořádně nešťastný krok Evropské unie

Místopředseda Poslanecké sněmovny Petr Gazdík (STAN) zmínil, že v případě přehlasování se vůli většiny musíme podrobit. „Je to princip demokracie. Já ale věřím, že EU není tak krátkozraká, aby toto řešení prosazovala silou. Mimo jiné proto, že je to východisko neproveditelné. Nemáme legální mechanismy, jak uprchlíky držet na našem území proti jejich vůli,“ upozornil Gazdík.

„Byl by to mimořádně nešťastný krok Evropské unie nejen proto, že kvóty nejsou řešením tohoto rozsáhlého problému,“ reagovala Helena Lángšádlová, místopředsedkyně TOP 09. Evropa by měla podle ní více hovořit o řešeních, která se týkají pomoci v místě problému: „O zastavení té vlny, zřízení hotspotů, a ne pořád se zaměřovat na kvóty, které opravdu nejsou řešením. Tento mechanismus podle nás fungovat nebude. Věřím, že je ještě pořád prostor pro to, aby se jednalo o dobrovolném přijetí,“ dodala s tím, že i ona věří, že je možné najít cestu přijatelnou pro Evropu i pro uprchlíky.

Okamura: „Jsme suverénní země a nikdo z Bruselu ani z Berlína nám nebude poroučet.“

Předseda SPD Tomio Okamura se domnívá, že většinové hlasování je potřebné, jenže kvůli zcela jiné otázce. „Pojďme uspořádat evropské referendum o tom, zda chceme muslimské migranty, a v každé zemi pojďme hlasovat, zda občané stojí o nějakou kvótu,“ popsal svůj návrh Okamura. „Referendum bych ještě doplnil třetí otázkou, a to zda si občané jednotlivých zemí přejí vystoupit z EU. Tomu se říká skutečná demokracie. Nikoli tomu, co předvádějí EU a Německo. Pokud nám v Evropském parlamentu velké země nadiktují, abychom platili za zlo, které způsobily, tomu se říká diktatura. Jsme suverénní země a nikdo z Bruselu ani z Berlína nám nebude poroučet, kdo u nás bude žít.“

Poslankyně Jana Černochová z ODS uvedla, že podobné výroky, které předvedl ministr Steimeier, považuje za „nepřípustný nátlak, až vydírání“. „Domnívám se, že vláda by se vůči těmto projevům měla ostře vymezit a v žádném případě na tuto proceduru nepřistupovat,“ dodala Černochová. Postoj ke kvótám totiž považuje za výsostnou záležitost každého členského státu. „Kvóty nejsou v zájmu žádné ze zemí osmadvacítky a imigrační krizi jen prohloubí,“ vzkázala dále. 

„Namísto úvah, jak převálcovat země, které ze zcela racionálních důvodů kvóty odmítají, by evropští představitelé měli konečně přijít s návrhem, jak vyřešit pravé příčiny krize a jak imigrační vlnu zabrzdit,“ uzavřela Černochová s tím, že právě na to by měl v Bruselu apelovat premiér Bohuslav Sobotka.

Většinové hlasování mohou využít ministři vnitra, kteří budou jednat v úterý

Jasněji v celé věci bude možná už příští týden. Většinové hlasování totiž mohou využít ministři vnitra, kteří budou o rozdělování běženců jednat v úterý. Pokud by se o tématu rozhodovalo na středečním summitu EU, mohly by jednotlivé státy uplatnit právo veta. Německá kancléřka Angela Merkelová už tento týden dala najevo, že jednání o kvótách chce ponechat ministrům a na summitu se chce věnovat zejména tomu, jak řešit příčiny uprchlické krize. Němečtí politici už delší dobu kritizují odmítavý postoj zemí střední Evropy k rozdělování běženců na základě kvót. Vicekancléř Sigmar Gabriel i ministr vnitra Thomas de Maiziére v této souvislosti navrhovali omezit zemím, které běžence odmítají, přístup k evropským fondům. Proti tomuto návrhu se však postavila Merkelová a odmítá ho i Evropská komise.