Jako první se v diskuzi na krajském úřadě přihlásil krajský zastupitel z České Lípy Miloslav Hudec (Změna pro Liberecký kraj), jenž vzpomenul rozdělení Československa, proti kterému byl stejně jako Zeman. „Vzpomínám si, jaké naděje jsme chovali v listopadu 1989, kdy se do Československa navrátila svoboda, a doufali jsme, že navážeme na to nejlepší z první republiky. Pak ovšem přišel v roce 1992 rozpad Československa. Dodnes toho lituju a myslím, že tady je prazáklad řady našich potíží. Byl to jeden z největších šoků naší moderní historie," domníval se Hudec.

Zeman konstatoval, že s rozdělením Československa bez referenda v obou republikách nesouhlasil. „O rozdělení usilovali nikoli občané, ale relativně malá část politické scény. Na Slovensku Slovenská národní strana, v Česku Občanská demokratická aliance. Samozřejmě byli politici, kteří toho využili, protože mít dva kohouty na jednom smetišti není populární. A tak došlo k rozdělení, které dle mého názoru bylo zahlazeno vstupem obou našich republik do Evropské unie. Jsme země s naprosto nadstandardními vztahy. Nedávno jsem v Praze uvítal slovenského prezidenta Gašparoviče na jeho rozlučce. Byla to zatím nejpřátelštější návštěva, která proběhla," konstatoval český prezident.

Kvůli majetkovému převratu začátkem devadesátých let zkrachovala zbytečně řada podniků

Miloš Zeman však odlišuje dvě věci. Revoluci v roce 1989 a to, čemu říká majetkový převrat, který se odehrával na začátku devadesátých let, založený na myšlence kuponové privatizace. „Všichni víme, jak to s ní dopadlo, počínaje Viktorem Koženým a mnoha dalšími. Jsou lidé, kteří toto ztotožňují. Ale my jsme nebyli na náměstích - v mém případě na Národní třídě - proto, aby se tady objevil člověk se třemi tisíci dolary, který nás všechny okrade, prodá Československé námořní loďstvo a nechá zkrachovat desítky podniků. A nebyl jediný. Ale neztotožňujme listopadovou revoluci s majetkovým převratem, který se odehrál o pár let později - ať už ve formě již zmíněné kuponové privatizace či lehkých topných olejů," upozornil.

Důsledky tohoto majetkového převratu neseme podle něj dodnes. „Zcela zbytečně zkrachovala celá řada podniků, které byly vysáty takzvanými tuneláři, a obnova domácího průmyslu je úkolem jakékoliv vlády, jež přišla po vládě těch, kdo říkali: Potřebujeme ještě více Viktorů Kožených," doplnil s tím, že nebude jmenovat autora tohoto výroku...