Konečnou deklaraci summitu provázely komplikované diskuze. Prezident Evropské rady Donald Tusk se vyjádřil, že vyjednávání bylo „dost tuhé“.
Tři ze šesti zemí Východního partnerství během summitu vyjádřily zájem o členství v EU, to jim však bylo zamítnuto, jelikož podle slov Angely Merkelové „Východní partnerství není nástrojem k rozšíření Evropské unie“.
Jednou ze styčných ploch celého summitu byla snaha zaujmout společnou pozici, ze které se bude nahlížet na problematiku Ukrajiny, Ruska a Krymu. Na konci summitu se lídři jednotlivých zemí shodli na společném označení „nelegální anexe Krymu a Sevastopole“.
Zároveň celý summit působil, že nikdo nechce vytvářet další napětí ve vztazích s Ruskem. Největším konkrétním dopadem summitu je tedy půjčka Ukrajině v hodnotě 1,8 miliardy eur.
Došlo i na rozepře mezi jednotlivými státy EU. Čerstvě znovuzvolený britský premiér David Cameron přijel na summit řešit reformy EU, především ve vztahu k Velké Británii a avizoval referendum o členství, které chce uspořádat koncem roku 2017.
Okrajově se i řešila řecká ekonomická situace, kdy jsou na řeckou vládu kladeny nároky, aby do 14 dnů uzavřela reformní dohody se svými věřiteli. Řecký premiér Alex Tsipras se pokusil zatáhnout francouzského prezidenta a německou kancléřku do technických diskuzí, ti jej však odkázali na finanční instituce, které doposud Řecku vypomáhaly. S nimi je totiž třeba projednat všechny technické záležitosti, aby splátky nebyly v prodlení.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: spa
