Do roku 2011 vládla v Barmě vojenská junta, která opoziční vůdkyni Su Ťij držela 15 let v domácím vězení. K demokratizačnímu procesu v Barmě přispěla i Česká republika; byl to bývalý prezident Václav Havel, který Su Ťij v roce 1991 navrhl na Nobelovu cenu za mír.

"Česká republika nikdy nezměnila svůj postoj a vždy stála při nás," ocenila ČR při dnešní schůzce podle Zaorálka barmská politička.

Su Ťij se při setkání rovněž vyjádřila ke své roli v barmské politice do budoucna. "Paní Su Ťij dala jasně najevo, ze povede zemi, ať už bude v jakékoli roli," citoval šéfku NLD Zaorálek.

Su Ťij se i přes jasné vítězství NLD ve volbách nemůže stát prezidentkou Barmy. O prezidentskou funkci se podle ústavy totiž nesmějí ucházet lidé, jejichž rodinní příslušníci mají cizí občanství. Oba synové Su Ťij jsou britskými občany, stejně jako byl její zesnulý manžel. Su Ťij ale již dříve prohlásila, že bude řídit zemi bez ohledu na to, koho NLD oficiálně zvolí jako hlavu státu.

Nový barmský parlament zasedl počátkem února a v průběhu března má Národní liga pro demokracii sestavit vládu. Silný vliv na politické dění v Barmě si ale stále udržuje armáda, které ústava zaručuje čtvrtinu parlamentních křesel. Vrchní velitel armády také jmenuje ministry vnitra, obrany a bezpečnosti hranic.