„Nelze říci, že bychom byli xenofobnější vůči cizincům než ostatní,“ konstatoval na začátek v úvodním slovu publicista a komentátor Roman Joch, který tvrzení opřel o skutečnost, že procento cizinců, kteří žijí v České republice je v souladu s celoevropským průměrem. Dále zdůraznil, že v uprchlické krizi je rozhodující imigrační politika konkrétních států. „Každá společnost si může nastavit vlastní pravidla a kritéria pro přijímání příštích občanů,“ doplnil Joch. Od imigrace pak odlišil azyl, jehož poskytování vnímá jako projev našich hodnot. „Co se vlastně děje? Že mnozí migranti mají právo na azyl, protože jim v zemích původu hrozí smrt. Pokud je motivem útěk před smrtí, musí ovšem splňovat podmínky azylového řízení, v první bezpečné zemi požádají o azyl a vyčkají,“ doplnil.

Pospíšil: Kvóty snižují důvěryhodnost evropské integrace

Dalším z hostů byl bývalý ministr spravedlnosti a nyní europoslanec Jiří Pospíšil. „Vidím situaci stejně jako Roman Joch, protože každá společnost má možnost si zvolit míru otevřenosti,“ zmínil také Pospíšil s tím, že se mu nelíbí osočování České republiky kvůli údajné xenofobii společnosti. Uvedl také, že prosazování kvót může snižovat důvěryhodnost evropské integrace. Dalším hostem byl Muneeb Hassan Alrawi, předseda Ústředí muslimských obcí, který se v reakci na výzvu moderátora debaty věnoval vysvětlení podstaty islámu a jeho kompatibilitě s evropskými hodnotami: „Jak to mám pojmout islám a migrace? Podle mě to příliš nesouvisí,“ začal svůj proslov Alrawi. „Bůh stvořil nás a vše kolem nás a vše ve vesmíru a ví, co je pro nás nejlepší,“ doplnil s tím, že tohle se promítá do života každého muslima.

Alrawi: „Islám vyžaduje demokracii a chce, aby každý řekl svůj názor.“

Islám podle Alrawiho zahrnuje vše, celý život muslima: „Jak se má dívat sám na sebe, mezinárodní vztahy, sociální sféru, práci. To vychází z toho, že stvořitel všeho a všech vytvořil tento návod a to je nejlepší pro každého,“ vysvětlil Alrawi s tím, že jde také o vztah muslima k samotnému Bohu. „Islám vyžaduje demokracii a chce, aby každý řekl svůj názor,“ dodal také Alrawi. „Mám právo na svou identitu. Mohu vám přát k narozeninám, ale rum si s vámi nedám. To je ta má identita,“ upozornil s tím, že v soužití nevidí žádný problém. „Zastávám názor, že mé děti mají chodit do normálních českých škol a ne do muslimských škol, protože by se odloučily od společnosti a neměly by kamarády,“ dodal.

Má část komunity právo šaría? A co ukřižování a useknutí hlavy mečem?

Nemyslíte si, že jste jeden z milionu? Zazněl rázný první dotaz směrovaný na Alrawiho. „Pokud nejste, proč neuděláte prohlášení, že se distancujete od těch šílenců a psychopatů?“ zaznělo z publika. Předseda Ústředí muslimských obcí ujistil, že taková prohlášení už udělali mnohokrát. „Jedna věc je vztah k teroristickým organizacím; v Saúdské Arábii byl odsouzen k trestu smrti mladík za účast na nějaké manifestaci useknutím hlavy mečem a ukřižováním. Tohle respektujete? Má část komunity právo šaría?“ ptal se pak europoslanec Alrawiho. „Žádný stát dnes nedodržuje islámské právo úplně. Je to dynastie a není tam svoboda,“ reagoval Alrawi, který dál zmínil, že v Saúdské Arábii je přesto velké procento lidí, kteří jsou spokojení se současným systémem. „V Emirátech bylo uvězněna spousta osob, protože měli jiné názory, byli zbavení občanství,“ poznamenal.

Sťali princeznu a anglického občana. Co vy na to?

Z publika pak zazněl tento zajímavý názor: „Když jsem přijel do Kuvajtu, tak jsem šokován koukal na to, jak v Saúdské Arábii v přímém přenosu sťali princeznu a anglického občana, protože se do sebe zamilovali. Stětí na veřejném prostranství. Lze oddělit islámské zákony od náboženství. Jak je to s rovností?“ Z publika pak zazněl i názor: „Četla jsem Korán – a pokud s vámi někdo nesouhlasí, tak mu můžete useknout pravou ruku a levou nohu.“ Tuhle tezi předseda Ústředí muslimských obcí rázně odmítl. „Neříkejte mi, že to tam není!“ vrátila se dáma po chvíli k tématu. „Je to otázka, jak s tím naložit. Může být trest, ale otázka je, zda se praktikuje a za co,“ vysvětloval Alrawi. „V Americe je trest smrti a to, o čem vy mluvíte, je proti těm, kteří šíří největší zlo ve společnosti,“ dodal. „Podle našeho pojetí je pro ty, kdo šíří zkázu, ale nevím, že by se někde uskutečnil,“ upřesnil.

Alrawi: „Je to velká bolest muslimského světa, že tam není demokracie.“

Debata se pak vedla o tom, zda je možné, aby si lidé z muslimských zemí zvykli na to, že role ženy není v Evropě podřadná. Zazněly i názory, že muslimové žijí v rozvrácených diktaturách, kde neexistuje demokracie a v této souvislosti se pak mohou těžce integrovat. „Češi také přešli z nedemokratického režimu do demokracie a také nebyli až tak šokovaní. Z těch muslimských zemí, možná až na Indonésii, Malajsii nebo svým způsobem Turecko, kde je demokracie, nikde jinde asi ne. Máte pravdu. To není obraz islámu,“ uvedl Alrawi.

„Muslimský svět zaspal minimálně 200 let. Už od Osmanské říše to bylo špatné,“ zhodnotil a kritizoval nesvobodné volby a nastolení vojenských režimů. „Je to velká bolest muslimského světa, že tam není demokracie. Demokracie je dobrá věc,“ konstatoval. Vyjádřil se také k nadřazenosti mužů nad ženami. „Nenašli jsme v islámu něco, co by říkalo, že je žena něco méně. Proč by si má sestra například zasloužila být méněcenná? Ta skutečnost existuje, ale nepochází z islámu,“ dodal.

Joch: Nevidím autoritu, která oddělí správný islám od teroristické interpretace

Islám je podle Alrawiho naprosto kompatibilní s životem například v České republice a muslimové musí dodržovat zákony, které v dané zemi platí. K tomu publicista Joch zmínil: „Nevidím v islámu autoritu, která řekne: ‚Toto je správná interpretace islámu a tohle je teroristická interpretace‘.“ Joch pak uvedl, že debata o tom, co je a co není správný islám bude probíhat ještě dlouhou dobu. „Co udělat proto, aby radikální interpretace islámu byla v rámci islámu potlačena?“ Europoslanec Pospíšil upozornil na spor mezi šíity a sunnity. „Šíité a sunnité, to je něco jako katolíci a protestanti,“  reagoval Alrawi. Diskuse se uskutečnila pod záštitou FF Univerzity Karlovy na Fakultě humanitních studií v Praze.