O převzetí firmy AGRO Jevišovice skupinou Agrofert se toho v médiích objevilo již mnoho. Zejména v souvislosti s postavou původního vlastníka, sedláka Bohumíra Rady, který vyhlásil boj exministru financí Andreji Babišovi (ANO). Toho obviňuje mimo jiné z nezákonného převzetí firmy. V rámci svého protestu v minulosti umístil před ministerstvo financí dokonce i mrtvé prase. A právě k tomu, jak probíhalo jednání s Radou ještě jako s majitelem AGRO Jevišovice, o následném převzetí firmy zatížené stamilionovými dluhy i o údajných kostlivcích, kteří vypadli na nového vlastníka ze skříně, pro ParlamentníListy.cz exkluzivně napsal Milan Feranec, který měl převzetí Agra na starosti.

Pohled na AGRO Jevišovice z druhé strany

V poslední době jsem si v médiích přečetl několik „zasvěcených“ článku, které pojednávají o podnikání skupiny AGROFERT v zemědělství, o jejím převzetí firmy AGRO Jevišovice (předtím AGD Jevišovice) …

Vyznění článků od ekonomických a zemědělských expertů Slonkové, Vlasaté či Patočky je zcela jednoznačné: Jedná se o boj Dobra a Zla! Velkokapitalista Babiš způsobil problémy zemitému sedlákovi Radovi, přivodil úpadek firmy AGRO Jevišovce, aby ji mohl následně převzít, totálně ji zničit a všude zasít řepku…

V zemědělství jsem se pohyboval od roku 1996, byl jsem přímým aktérem jednání o převzetí AGRO Jevišovice skupinou AGROFERT, takže si dovoluji několik svých vzpomínek na tehdejší události. Zkusím je sepsat chronologicky podle toho, „jak šel čas“.

Okouzlení Radou

O panu Bohumírovi Radovi jsem se dozvěděl někdy v roce 2005, kdy ho pan Babiš dával za příklad progresivního podnikání v zemědělství. Původně malé JZD se postupně zvětšovalo, kupovalo další firmy, pan Rada začal podnikat na Ukrajině, založil chov krokodýlů, postavil jednu z prvních bioplynových stanic….

Později mi pamětníci z Jevišovic vyprávěli, že pan Rada nastoupil do tehdejšího družstva cca v roce 1998 jako najatý manažer (předseda). Tak nějak se z něho postupně a nenápadně stal cca 60% vlastník, a to v důsledku různých majetkových operací.

Firma se neustále rozšiřovala, podnikala na Ukrajině (zůstaly tam nedobytné pohledávky za cca 60 milionů Kč), začala podnikat v Rumunsku (mimochodem vlastníkem dvou rumunských firem byl přímo pan Rada a ne AGD Jevišovice). Postupně ale začala mít i vážné ekonomické problémy. Ceny živočišných produktů (kuřat a prasat) klesaly, do rumunských firem se investovaly obrovské (družstevní) peníze, zpátky se však téměř nic nevracelo.

Vynucená akvizice

Osobně jsem se s panem Radou začal častěji potkávat na jaře roku 2010, kdy došlo k prudkému zhoršení ekonomické situace firmy.

Prostě banky přestaly půjčovat peníze a naopak, chtěly je začít vracet. Zemědělství ale funguje na sezonním principu (na jaře a v létě si půjčuji, abych mohl po sklizni peníze vrátit a ještě něco vydělám). Jediným subjektem, který byl v té době ochoten financovat provoz firmy (dodávky osiv, chemie, hnojiv, nafty…), byla skupina AGROFERT. Kolikrát se půjčovalo jenom na základě rukoudání pánů Babiše a Rady.

Situace už však byla neúnosná a mým úkolem bylo dohodnout další podmínky dodávek ze strany AGROFERTU, pochopitelně včetně zajištění pohledávek. To byl však problém, protože veškerý majetek byl zastaven ve prospěch bank za úvěry přes 500 milionů Kč. I já jsem uvěřil slibům pana Rady, že dluhy splatí po sklizni a dodávky pokračovaly dál. K zajištění pohledávek byly uzavřeny smlouvy na dodávky sóji z Rumunska, zastaveny porosty kukuřice atd… Ano, v té době jsem působil v AGRO Jevišovice a dle smluv jsem odsouhlasoval platby do firmy za dodaná kuřata z AGROFERTU. Hlavně jsem musel hlídat, aby peníze skončily ve firmě AGRO Jevišovice (na mzdy, provoz..) a ne v jiných firmách pana Rady (Rumunsko, bioplynka...)

Leč na podzim 2010 přišlo vystřízlivění: sója z Rumunska se někde „ztratila“, „naši“ kukuřici sklidil, zasetá sója zmrzla na poli.

Takže jsme měli pohledávky cca 200 milionů Kč a mizernou šanci je získat zpět. Pamatuji se, jak jsem říkal panu Babišovi, že jediným řešením je poslat AGRO Jevišovice do konkurzu! Poslal mě někam a řekl, že firmu musíme zachránit a odkoupit ji včetně olbřímých dluhů.

Vyjednávání s panem Radou bylo nekonečné. Vůbec si nepřipouštěl, že dostal firmu až k bankrotu (mimochodem osobně ručil bankám za úvěr cca 200 milionů Kč) a chtěl takové podmínky, které mu zaručí, že začne podnikat s novou firmou, bez dluhů, bude dělat jenom rostlinnou výrobu.

Nakonec jsme se domluvili. Skupina AGROFERT odkoupila pohledávky od bank, zrušila jeho ručení za 200 milionů a předala mu část firmy, dokonce mu i poskytla úvěr na začátek podnikání. Pan Rada nám dal písemné ujištění, že reálný stav firmy odpovídá účetnictví.

Šok po převzetí

Po převzetí firmy v lednu 2011 začalo pravé peklo. Dveře se s věřiteli netrhly, byl podán návrh na konkurz, ze skříní vypadávali kostlivci (neevidované závazky, smluvní pokuty, sankce od České inspekce životního prostředí, soudní spory…), objevily se exekuce, výpovědi nájemních smluv na pozemky, hrozby odpojení elektřiny, plynu atd. Při inventurách se část majetku nenašla (např. kombajn!). A hlavně všichni chodili za námi a říkali: „Dejte nám to a to, pan Rada nám to slíbil!“

Společnost byla ve výrazně horším stavu, než deklaroval pan Rada. Nebýt pomoci skupiny AGROFERT, skončila by v bankrotu!

Takže jsme pomalu s kolegou ředitelem firmu dávali dohromady. Byly to krušné dva roky práce a jsem na výsledek hrdý. Žel nevyhnuli jsme se i nepopulárním opatřením a některé provozy jsme museli zrušit pro absolutní ztrátovost nebo rozpor se zákonem (výroba masokostní moučky). Koncem roku 2012, kdy jsem ukončil svoji „misi v Jevišovicích“, byla firma stabilizovaná a mohla se dál rozvíjet.

Poctivý sedlák Rada

Určitě nemám takové znalosti zemědělství, jako má pan Rada. Jedno si ale určitě dovolím tvrdit: To, co dělal pan Rada, by žádný sedlák nikdy neudělal! Pár příkladů: zakopávání uhynulých zvířat a plastů na pole, zasetí kukuřice na nevhodné svažité pozemky, navíc v chráněné krajinné oblasti, návoz stavebního odpadu na pronajaté pozemky (museli jsme potom odbagrovat vrstvu cca dva metry)…

Agro Jevišovice dnes

Pan Rada líčí působení AGROFERTU v Jevišovicích jako apokalypsu. Doporučuji všem se tam zajet podívat. Je to normálně fungující firma, kde se hospodaří v souladu s podmínkami správné zemědělské praxe, investuje se do strojů, budov. Navíc převzala i sousední zemědělskou firmu, která skončila v konkurzu. AGRO Jevišovice má navíc vysoký podíl živočišné výroby, provozuje chov mléčných krav (cca 1000 ks). Zůstal zachován i chov drůbeže a částečně i prasat, i když v rámci specializovaných sesterských firem.

A pan Rada? Jeho dvě rumunské firmy skončily v konkurzu, bioplynová stanice Velký Karlov skončila v podivné likvidaci. A za všechno může ten zlý AGROFERT! Hlavně, že pro část médií je pan Rada symbolem boje proti Babišovi. Každý má právo bojovat, za co chce. Ale bylo by vhodné zjistit si fakta.

Milan Feranec,

2011- 2012: finanční ředitel AGRO Jevišovice, a.s.