„V Paralelní Polis organizujeme debaty na spoustu témat. Máme tu takový cyklus. Teď je Týden hrdosti, takže jsme zorganizovali debatu na toto téma. Máme tu debaty, které aktuálně společensky rezonují,“ sdělil ParlamentnímListům.cz jeden z panelistů za Paralelní Polis a zároveň i spolupořadatel akce anarchokapitalista s přezdívkou Urza. „Myslím si, že je důležité, aby spolu lidé mluvili a setkávali se. Je potřeba, aby všechny názory zazněly,“ dodal po skončení debaty, která proběhla ve čtvrtek 10. srpna, na ožehavé téma a sice Týdne respektu LGBT komunity 2017, tedy průvodu sexuálních menšin Prahou..

Ani uspořádání takové debaty se ale podle něj neobešlo bez problémů a organizátoři čelili tlakům z různých stran. „Je opravdu škoda, že ti dva nejextrémnější panelisté nedorazili,“ sdělil Urza. Krátce před zahájením akce totiž svou účast odřekl nacionalista a člen spolku Národní obroda Pavel Matějný, kterého například Romea.cz či Antifa označují za neonacistu. Matějný akci Prague Pride hlasitě odmítá. Kvůli tomu, že se měl diskuse účastnit, vlastní účast odmítla i zástupkyně extrémní levice Maria Feryna a organizátorka „Alt Pride“ (alternativní oslavy LGBT hnutí, které probíhá paralelně s Prague Pride v pražském autonomním centru Klinika). Feryna organizátora akce Urzu kvůli sestavě diskutujících kritizovala již dříve na webu A2larm s tím, že na diskusi k Týdnu hrdosti ve jménu absolutní svobody slova pozval i homofoby. Její požadavky na vyloučení Matějného ale Urza odmítl.

Největší radikálové účast odmítli

Konečná sestava debaty k Týdnu hrdosti na půdě holešovického „Institutu kryptoanarchie“ tak nakonec nevěstila nic dramatického. Konzervativní pohled na věc v ní zastupoval člen širšího vedení křesťanských demokratů Václav David. Za sexuální menšiny vystoupil prezident LGBT studentského spolku Charlie David Mařák. Liberální pozici zastával objektivista a nezávislý publicista Luboš Zálom. Libertarián a anarchokapitalista Urza v diskusi reprezentoval názory blízké myšlenkovému zázemí samotné Paralelní Polis.  

Václav David zastával během diskuse konzervativní pozici (Foto: Jonáš Kříž)

„Vybrali jsme si kontroverzní téma, které se dotýká osobní svobody,“ uvedla moderátorka diskuse úvodem. „Prosila bych, aby diskuse probíhala slušně, bez výkřiků a osobních urážek,“ dodala. Následně se již slova ujali panelisté.

„Já vidím zásadní negativum v samotném slovu pride (anglicky pýcha, hrdost), které je v názvu té akce,“ uvedl k dotazu moderátorky, co vidí panelisté na Týdnu hrdosti pozitivního a negativního, objektivista a zastánce minimálního státu Luboš Zálom. „To je zásadní překroucení pojmu, protože pokud pokládáme sexuální orientaci za něco vrozeného a vůlí neovlivnitelného, pak nemá smysl být na to hrdý, ale ani se za to stydět samozřejmě,“ dodal. Dále uvedl, že pokud chtěli organizátoři akce upozornit na to, že jsou sexuální menšiny pronásledovány, tak si podle něj spletli místo, kde se akce měla konat. „Jsou země, kde jde homosexuálům skutečně o život a nevím nic o tom, že by byla vyvíjena alespoň malá snaha, aby se tam akce podobného typu konaly,“ uvedl s tím, že naráží na země, jako jsou například Írán či Saúdská Arábie.

Homosexuálové to v Česku lehké nemají

Na to zareagoval anarchokapitalista Urza. „Souhlasím s tím, že na sexuální orientaci jako takové není v podstatě nic, na co by měli lidé být hrdí,“ uvedl. I přesto, že nejsou homosexuálové a jiné menšiny v Česku přímo pronásledováni, jako v některých jiných zemích, procházejí ale podle Urzy náročnými coming outy a všeobecně to nemají lehké. Hrdost v názvu Prague Pride je ale podle něj spíše hrdostí na to, že se dotyční se svou orientací svěřili kamarádům, rodičům, či se jinak srovnali s předsudky většinové společnosti – spíše než hrdostí na samotnou sexuální orientaci jako takovou. Jinak ale Urza hodnotí Prague Pride spíše pozitivně. „Prague Pride zastupuje nejen homosexuály, ale i jiné menšiny, a zrovna tohle beru jako velké pozitivum,“ doplnil svůj názor. Vadí mu však, že na akci se finančně podílí stát.

Anarchokapitalista Urza mu často oponoval (Foto: Jonáš kříž)

Podle křesťanského demokrata Václava Davida má ale Prague Pride ve svém programu omezování svobody slova. „Oni požadují, aby byly zavedeny zákony zakazující určité typy vyjádření. Na mě bylo před třemi lety podáno trestní oznámení právě v souvislosti s kritikou tehdejší Prague Pride,“ uvedl David. „Jiří Hromada (prezident asociace českých gayů, pozn. red.) otevřeně řekl Michalu Semínovi (katolický publicista tradičního ražení a aktivista, pozn. red.) v televizi, že by si přál, aby nemohl své názory legálně říkat,“ doplnil.

Diskuse se následně stočila na toleranci a homofobii v české společnosti. Podle Luboše Záloma je česká společnost velmi tolerantní, a to nejen k sexuálním orientacím, ale ke všemu, co zdejší lidi přímo neohrožuje. Předseda studentského spolku LGBT Charlie David Mařák uznal, že značné části Čechů je homosexualita „ukradená“ a mnoho lidí se k tématu nevyjadřuje. „Svým způsobem to je pozitivum,“ uvedl. „Nicméně k přijetí a k toleranci má česká společnost v řadě případů daleko,“ doplnil.

UPOUTÁVKA NA PRAGUE PRIDE 2017:

Pohled křesťana: Tolerance neznamená akceptaci

Zcela odlišný názor pak prezentoval křesťan Václav David. „To, že něco tolerujeme, znamená, že to soudně nepostihujeme, trpíme to, ale nepovažujeme to přímo za zcela rovnocenné s tím, co považujeme za správné. Vyplývá to i ze samotného původu slova tolerance,“ vložil se do diskuse. Situace zemí na západ od Česka je podle něj odlišná v tom, že tam odlišné sexuální orientace pouze netolerují, ale přímo akceptují. „Oni to považují za rovnocenné a třeba by ani u svých dětí nepreferovali, aby byli heterosexuální. Oni jim třeba říkají – až budeš velký a vezmeš si muže nebo ženu... To už není tolerance, to je překopání celkového myšlení ve společnosti,“ uvedl. Na osobní otázku, jak by se zachoval v případě, že by mu jeho dítě oznámilo, že je gay či lesba, David odpověděl, že by mu řekl, že z toho nemá radost a že je to špatné. Fyzicky by své dítě za jeho sexuální orientaci ale přímo netrestal.

Debata posléze zamířila k tomu, jak by se měl k problematice sexuální orientace, uzavírání sňatků, případně adopce dětí, postavit stát. Podle Luboše Záloma by do toho, jak společnost vnímá LGBT komunitu, neměl státní aparát zasahovat žádným způsobem. „To znamená, žádná finanční podpora, žádné vzdělávací programy ani legislativa,“ uvedl Zálom. Stejně tak by podle něj ale stát neměl nijak upřednostňovat rodinu, zdůraznil svůj názor Zálom, aby se prý odlišil od konzervativců. S touto pozicí souhlasil i anarchokapitalista Urza. „Můžu si klidně vzít kámen, když budu chtít,“ uvedl s tím, že státu po tom, kdo s kým a v jakém počtu se žení, či vdává, nic není. Podle prezidenta klubu Charlie Davida Mařáka by ale stát měl odstranit nerovnost. „V nějaké podobě je státem definováno soužití muže a ženy, proč nedat podobnou možnost i stejnopohlavním párům,“ namítl Mařák.

Institut kryptoanarchie těží ze sponzoringu miliardáře Karla Janečka (Foto: Jonáš Kříž)

Jeho názoru ale oponoval Luboš Zálom. Stát podle něj nemusí vůči všem skupinám občanů přistupovat rovnocenně. „Pokud stát umožní adopci pouze heterosexuálním párům, a já chci adoptovat dítě jako single muž a stát mi to neumožní, není to vůči mně žádný útok,“ uvedl. „Můžu si sice stěžovat, že je to nerovný přístup, ale není žádný důvod, proč by se stát ve všech oblastech měl chovat ke všem občanům stejným způsobem,“ uvedl a ilustroval to případem starobních důchodů, kteří užívají něco, co není dostupné lidem před dovršením důchodového věku. To Urza by byl nejraději, kdyby se stát z jakýchkoliv úprav mezilidských vztahů stáhl docela. Ty by se podle něj daly upravit například jakoukoliv běžnou smlouvou.

„Celkový diskurs v Paralelní Polis je odlišný od toho, který převládá ve většinové společnosti,“ uvedl ParlamentnímListům.cz příznivec tradiční rodiny Václav David. Zrušení státních sňatků by podle něj bylo návratem do doby temna ještě před nástupem Marie Terezie. „Argumenty, které zazněly, mě příliš nepřesvědčily. Já se domnívám, že adopce by měla především zohlednit zájmy dítěte. Dítě by mělo mít právo znát své biologické rodiče a stát by neměl přispívat k něčemu, co toto dětem ztíží. Já trvám na tom a stojím si za tím, že pro dítě je tím nejlepším prostředím heterosexuální a sezdaná rodina,“ uvedl David pro ParlamentníListy.cz po skončení diskuse. „Byly zveřejněny různé výzkumy. Některé to potvrzují, jiné vyvracejí. Žádný ale neříká, že by heterosexuální rodina byla horší než jiné možnosti. Pouze některé výzkumy tvrdí, že to vyjde nastejno,“ doplnil.

„Domnívám se, že myšlenka rovnosti všech občanů vůči státu je v dnešní době poněkud překroucena. Ve své pravé podstatě vychází z původního pohledu, kdy se stát staral řekněme o silové věci, justici, policii, armádu. V tomto ohledu má smysl, aby stát na všechny dohlížel stejně. Jenže dnes se stát vymkl kontrole a stará se o obrovskou spoustu věcí. Pokud chceme opravdovou rovnost, vykažme stát zpět do jeho původních mantinelů,“ sdělil ParlamentnímListům.cz Luboš Zálom. Kritériem správnosti není podle něj ani společenský konsensus. „Jediným kritériem správnosti jsou přirozená práva člověka, právo na život, svobodu a majetek,“ doplnil.