Plný sál divadla vítal českého prezidenta potleskem. Miloš Zeman – tak jako tradičně na svých cestách – dodržel krátký úvod a většinu svého času setkání s veřejností věnoval reakcím na otázky. Jedna z nich patřila také Islámskému státu a Turecku: „Islámský stát a uprchlická krize má jednoho společného jmenovatele – Turecko. Turecko se postaralo o vznik Islámského státu, Turecko léčí bojovníky Islámského státu, Turecko obchoduje s Islámských státem, Turecko k nám posílá miliony uprchlíků a Turecko si říká o výkupné ve výši jeden milion eur. „Turecko je členem NATO, a nedovedu si představit, že by Slovensko léčilo bojovníky Islámského státu nebo obchodovalo s Islámským státem. NATO je společenství vysloužilých generálů, co mi na to můžete říct?“ ptal se muž z publika.

Islámský stát vznikl kvůli americké invazi do Iráku

Miloš Zeman odvětil, že za původce Islámského státu nepovažuje Turecko: „Ten způsobila americká invaze do Iráku, která byla zdůvodněna zbraněmi hromadného ničení, ale žádné se tam – jak známo – nenašly. Po této invazi se rozpoutaly spory mezi Kurdy, šíity a sunnity a Američané masivně investovali peníze i techniku do irácké armády. Díky sporům se objevilo jen několik desítek tisíc radikálů, kteří si začali říkat Islámský stát. Když se radikálové setkali s pravidelnou iráckou armádou, tak utekla a nechala jim i ty zbraně, které měla od Spojených států. Ale souhlasím s vámi, že Turecko může být jedním z podporovatelů již vzniklého Islámského státu,“ vysvětloval svůj postoj prezident. Mezi příčinami zmínil i skutečnost, že Turci nesnášejí Kurdy, s čímž souvisí hrozící nebezpečí. Základní důvod, proč Turecko podle Zemana nepřímo podporuje Islámský stát, je, že Kurdové bojují proti Islámskému státu a zdůraznil heslo: nepřítel mého nepřítele je můj přítel. Odpověď si vysloužila hlasitý potlesk.

Tazatele však ještě zajímalo také prolomení těžebních limitů, o kterých prohlásil, že nepřinesou pracovní místa. „Každý statistik vám řekne, že v místech, kde se těží uhlí, je vysoká nezaměstnanost. Jestlipak víte, proč se nestaví Temelín? Na tom mají zájem naši uhlobaroni, protože chtějí, aby se těžební limity prolomily,“ řekl muž prezidentovi. Miloš Zeman připomněl, že každá země je závislá na energetických surovinách, některé země mají naftu nebo plyn, Česká republika nemá ani jedno. Když nepočítáme zanedbatelné zdroje na Hodonínsku, atomová energie pokrývá třicet pět procent spotřeby elektřiny. Druhý zdroj – uhlí, bohužel, spíše hnědé než černé – se hodí pro teplárny. „Jak víte, dva miliony občanů jsou zásobovány teplárenskými rozvody. Když se rozhodlo o prolomení limitů na dole Bílina, bylo třeba zajistit ten druh uhlí, který slouží k výrobě tepla. Jednoho krásného dne, a nevím, kdy to bude, budeme muset využít zásoby uhlí v dole ČSA, to je nepochybné. Můžeme jen diskutovat o datu, zda za padesát či sto let,“ řekl Zeman. Zároveň podotkl, že záleží také na tom, jak se podaří využívat náhradní zdroje. Zatím je tu móda břidlicového plynu, ale už se objevují zprávy, že to není tak krásné, jak to z počátku vypadalo. Některé těžební společnosti zkrachovaly. Dodal, že pokud jde o hnědé uhlí, tak nevyužívaná rezerva je k ničemu.