Letošní rok byl podle Syručka v Evropě opravdu volební. Měnil se parlament v Lichtenštejnsku, Severním Irsku, Finsku, Velké Británii, Německu a nakonec v Rakousku. Tam všude podle Syručka zvítězily konzervativní strany, jen na Maltě a v Norsku sociální demokraté. „Jen v případě Francie si nejsem jistý, kam vlastně stranu En marche! zařadit.“ Milan Syruček pak vypočítává úspěchy Andreje Babiše, což na rozdíl od premiéra občané zhodnotili a ocenili.

Politici mezi občany

Babiš byl podle autora článku politik, který vedl kampaň vlastně celé tři roky. „Žádný jiný politik neměl tolik setkání s občany... doslova klepal na dveře, aby s nimi hovořil. A to jasnými, srozumitelnými slovy, která mu získávala popularitu. „‘Náhodou‘ načasovaná policejní akce krátce před volbami mu naopak přidala voličské hlasy. Lidé prostě neuvěřili tomu, co jim bylo předkládáno, a celou akci viděli jako hon na populárního politika a i proto mu přidali své hlasy.“

Syruček se čtenářům dále svěřuje, že zná Andreje Babiše delší dobu a několikrát s ním mluvil. Oceňuje na něm i to, že ve chvílích stupňovaného útoku nepropadá nervozitě a působí pohodově. „Vyjadřuje se jasně a věci pojmenovává pravými jmény,“ doplňuje dále Syruček.

Perspektivní Bartoš?

A co Piráti? Syruček si jejich předsedu Bartoše zatím prý nedovede představit, že by byl ve vládě a jezdil by do Bruselu, kde by se vyjímal se svými dredy mezi nažehlenými diplomaty. Ivan Bartoš, kterému je 37 let, je podle něj vzdělaný a v době se orientující člověk, který maturoval v USA, vystudoval Ústav informačních studií a knihovnictví na FF UK v Praze a jako interní doktorand se specializoval na databázové modely a informační služby internetu. A k tomu ještě působil na univerzitě v New Orleans.

Se štítem, nebo na štítě?

V závěru svého článku pro EUROjournal Milan Syruček uvádí, že podezření ze spáchání trestného činu v případě Andreje Babiše je u veřejnosti menším zlem než dosavadní politický marasmus. Svědčí o tom 50 000 preferenčních hlasů, zdaleka nejvíce ze všech politických lídrů. „Stane se ČR impulsem pro zefektivnění nejen vlastní země, ale i EU, nebo propadne do evropského politického průměru, někdy až kalu?“ táže se na závěr Milan Syruček a odpověď nechává na každém čtenáři.