"Lesy jsou nemocné, cenné suroviny končí zbytečně na skládkách nebo ve spalovnách a polovinu z nás dlouhodobě zatěžuje smog. Zpráva však zároveň ukazuje, že příčinou jsou spíš zastaralé zákony a technologie než prosperující průmysl," uvedl programový ředitel Hnutí Duha Jiří Koželuh. Podle zprávy bylo loni kvůli vysokým koncentracím polétavého prachu vyhlášeno devět smogových situací, které trvaly 501 hodin. Nejčastěji šlo o aglomeraci Ostrava-Karviná-Frýdek-Místek.

Imisní limity byly loni překročeny skoro na pětině území. "Překročení ročního imisního limitu pro rakovinotvorný benzo(a)pyren zasáhlo vloni 10,7 procenta území, kde žije více než polovina obyvatelstva, zejména ve velkých městech," dodala mluvčí ministerstva Petra Roubíčková.

Na výměnu neekologických kotlů půjde devět miliard z EU

Podle ní se ale ministerstvo snaží s problémem bojovat, například dotacemi na nové kotle. "V loňském roce se nám podařilo s Evropskou komisí dojednat evropské dotace ve výši devět miliard korun na výměnu až 100 tisíc neekologických kotlů," uvedl ministr Brabec.

Problémy jsou podle zprávy i s ochranou živočichů. "Přibližně třetina evropsky významných druhů živočichů v ČR je hodnocena v nepříznivém stavu, třetina ve stavu nedostatečném a jejich stanoviště jsou pravděpodobně více či méně narušena," konstatuje materiál, který má ČTK k dispozici. V příznivém stavu z hlediska ochrany je pak pak jen 19 procent evropsky významných druhů rostlin. Ministerstvo upozorňuje i na problémy spojené s dopravou, intenzivním zemědělství či energetikou, které ohrožují například chřástaly, lososy či úhoře.

Výdaje na ochranu životního prostředí rostou

"Pokračují ničivé zábory zemědělské půdy zástavbou. V roce 2014 zastavěné a jinak zabrané plochy dosáhly již 10,7 procenta ČR," dodalo Hnutí Duha, podle kterého se alespoň tempo zástavby zpomalilo.

V loňském roce vzrostla o téměř čtyři procenta spotřeba minerálních hnojiv.

U jehličnatých dřevin je poškozeno 72,9 procenta stromů, u listnatých jde přibližně o dvě pětiny jejich počtu. Při hodnocení dřevin má nejhorší zdraví borovice, následovaná modřínem a smrkem, u listnáčů pak dub.

Vzrostly výdaje na ochranu životního prostředí z centrálních rozpočtů o 12,5 miliardy na 38,4 miliardy korun. Důvodem jsou zejména programy jako Nová zelená úsporám.