Daří se podle materiálu naopak například zavádět opatření pro zadržení vody v lesích skrze obnovu mokřadů, vodních toků či vodních nádrží.

Co se týče zemědělského sucha, podle MŽP jsou průběžně plněné či splněné úkoly související s výstavbou a modernizací zavlažovacích systémů, zefektivněno je využívání půdní vláhy. „Současně zatím nebyla dostatečná pozornost věnována minimalizaci vlivu nevhodných odvodňovacích zařízení na zrychlený odtok vody z krajiny,“ uvedl resort.

Rezervy má Česko také v opatřeních na omezení vodní a větrné eroze zemědělské půdy. Podle ministerstva je to způsobeno mimo jiné prodlením s protierozní vyhláškou. Na té pracuje MŽP s Ministerstvem zemědělství, stále se ji však nepodařilo dokončit.

Pozitivně je v dokumentu hodnocena například rozsáhlá finanční podpora projektů na zachytávání či retenci srážkové vody nebo dotační programy na podporu pasivních standardů a technologií v budovách. Zatím ale podle resortu nebylo zpracováno jednotné a pro stavebníka jednoduše pochopitelné hodnocení, zda stavba či její návrh splňuje znaky adaptace na změnu klimatu.

Podle materiálu lze dále kladně hodnotit třeba zpracování koncepcí pro zvládání sucha a nedostatku vody a pro předcházení mimořádným událostem vyvolaným právě nedostatkem vody. Úřad zmiňuje zpracování novely vodního zákona či zprovoznění předpovědního systému HAMR.

Na novele vodního zákona MŽP spolupracovalo s resortem zemědělství. Počítá se zřízením komisí, které budou rozhodovat o opatřeních v době sucha, podobně jako u povodní. Komise budou moci zakázat v době sucha povolené odběry vody nebo nařídit vlastníkovi vodohospodářského zařízení jeho zprovoznění. Zákon v červenci schválil menšinový kabinet ANO a ČSSD, bude o něm jednat Sněmovna.

Z 350 úkolů akčního plánu je 70 procent hodnoceno jako průběžně plněno či splněno, 19 procent jako částečně plněno a 11 procent jako neplněno.