Namísto toho, aby politická scéna České republiky v zahraničněpolitických otázkách táhla za stejný konec provazu, tak se spíš každá ze stran přetahuje o jeho roztřepené konce. Sněmovní opozici totiž před volbami rozděluje velmi pikantní nápad Komunistické strany Čech a Moravy (KSČM), který se týká vystoupení ČR z NATO. Tuto myšlenku sice komunisté v těchto dnech zveřejnili jako svou ne úplně horkou novinku – o vystoupení z NATO hovoří totiž prakticky na všech svých možných setkáních s občany – ale protože nápad oprášili těsně před říjnovými senátními a krajskými volbami, je třeba veřejnost seznámit s tím, jak tohoto cíle hodlají dosáhnout.

KSČM chce totiž k cíli použít dvě petice – ta první má vyprovokovat vyhlášení referenda o vystoupení ČR z NATO a ta druhá má zamezit případnému vyslání českých vojáků na hranice s Ruskem.

Petice s heslem „Kdo stojí o střet s jadernou velmocí“ je reakcí na červencové rozhodnutí NATO rozmístit čtyři mnohonárodní prapory v Polsku a v Pobaltí kvůli obavám těchto zemí z agresivní ruské politiky. Prapory budou na místě od příštího roku. Vojáci USA se stanou základem praporu v Polsku, Britové v Estonsku, Kanaďané v Lotyšsku a Němci v Litvě. Případné zapojení českých vojáků zatím není na pořadu dne. Petice také žádá vládu, aby nepřipustila „rozmístění cizích vojsk, základen a zbraní na našem území“.

Petiční výbor tvoří mimo jiné spisovatelka Lenka Procházková, režisér Zdeněk Troška, europoslanec KSČM Jaromír Kohlíček anebo mluvčí iniciativy Ne základnám Eva Novotná.

„NATO považujeme za válečnický pakt, který šíří chaos a destabilizuje regiony v celém světě,“ tvrdí v první petici zástupci KSČM. A s tím prý europoslanec Kohlíček souhlasí. Podle něj není ani nijak přehnané to tvrzení, že NATO může za humanitární pohromy a že živí teror a migrační vlny.

Kohlíček: Je to už jen relikt studené války

„Nesporně je NATO relikt studené války. Důležité je vědět, že na přelomu osmdesátých a devadesátých let bylo vyhlášeno shodně politiky Východu i Západu, že se oba vojenské pakty, které se stýkaly v Evropě, rozpustí. Je ale evidentní, kdo toto vyhlášení dodržel, a kdo ne. Také je evidentní, že v první polovině devadesátých let v rámci NATO bylo velké pozdvižení, protože to vypadalo na to, že NATO nemá vskutku žádnou náplň; až pilným úsilím krajních militaristů se podařilo vytvořit nebezpečí světového terorismu, proti kterému je třeba prý nasadit armádu. Jenže je třeba si uvědomit, že ať už jde o Afghánistán, anebo o Sýrii, vždy jde o nasazení armády v cizím teritoriu a proti nepříteli, kterého si některý z členských států NATO uměle vytvořil,“ vysvětlil k tomu pro ParlamentníListy.cz Kohlíček.

Podle něj není žádným tajemstvím, že armády Spojených států, Francie, Velké Británie a Německa dodávají zbraně nejrůznějším skupinám, které jsou buď přímo anebo nepřímo propojeny s teroristy.

„Když se třeba podíváte na to, jakými zbraněmi v Afghánistánu disponují složky, které bojují proti tamní oficiální armádě, tak zjistíte, že to jsou převážně americké zbraně. Jenže ani armády NATO, které tam jsou nasazeny, neplní jinou úlohu, nežli nepříliš účinnou podporu vlády, která není příliš stabilní. Je proto velmi diskutabilní, zda bychom pro tyto účely měli vydávat prostředky našich daňových poplatníků...,“ zauvažoval dále Kohlíček.