Byť ústava v jednom článku hovoří o neodpovědnosti prezidenta, je nutné číst ústavu celou. Prezident má zvláštní ústavní odpovědnost za velezradu a Ústavní soud jej může sesadit. Naopak o vládě ústava říká, že je odpovědna, neboť závisí na většině v Poslanecké sněmovně.

Ale bude-li vláda jednat protiprávně a mít poslušné poslance, zůstane. Bude-li vláda sebelepší, ale většinu ztratí, padne. Za odposlechy, prorůstání podnikání do politiky a jiné protiprávní jednání budou Nečasovi ministři odpovědni jen, když vláda ztratí většinu poslanců. Pokud se Nečasova koalice rozhodne pokračovat, odpovědnost ji nehrozí. Vedení stran zaváže své poslance k podpoře vlády a navzájem se nezbaví poslanecké imunity.

Je odlišná odpovědnost politická bez právní sankce, jež je spíše neodpovědností, od odpovědnosti právní s možností trestu. Za monarchie i první Československé republiky mohl parlament soudit členy vlády a poslat je do vězení. Dnes tak může učinit britská dolní komora, která v minulosti některé ministry nechala popravit. Ve Francii, Belgii, Rakousku, Dánsku či Finsku soudí členy vlády zvláštní soudy, v nichž někdy zasedají i poslanci. Na odpovědnost členů vlády se nevztahuje poslanecká imunita.

Příkladem odpovědností prezidentů v Evropě je zbavení funkce litevského prezidenta Rolandase Paksase roku 2004 za udělení občanství Rusu Juriji Borisovovi, což dokonce kontrasignoval ministr vnitra. Rovněž rumunský parlament v dubnu 2007 dočasně suspendoval prezidenta Traiana Basesca. V následném lidovém hlasování však většina prezidenta podpořila a jeho funkce se obnovila. I u nás lze prezidenta sesadit za jeho protiprávní jednání. Proto má svobodu rozhodovat, jakým způsobem užije své ústavní pravomoci, aby dostál ústavnímu slibu a vykonával je v zájmu státu. Je správné z ústavy vypustit nepravdivé ustanovení o neodpovědnosti prezidenta. Důležitější je však zavést jako u prezidenta právní odpovědnost členů vlády za velezradu.

Více:
Klaus: Sčítání lidu je k ničemu