Pokaždé, když slyším o ratingových agenturách, musím se smát. Doposud se jednotlivé státy předháněly v lezení do pozadí ratingových mezinárodních konglomerátů. Přijali jsme umělou hru na umělý svět tvořený akciemi propojenými světy, které jsou opět jenom takovou studánkou rozhodnutí ratingových skupin. Mezinárodně tak nějací nám neznámí ovládají světovou ekonomiku. Stačí jenom, aby se odpoledne tyto slovutné instituce nechvalně zmínily o té či oné zemi, a už ten stát má obrovské problémy.

Doposud média mlčela. Největší ekonomiky světa zůstaly stále těmi nejlepšími, novodobými krály umělohmotného světa financí. Ale jakmile situace ve Spojených státech nevyhovovala agenturám, okamžitě se zvedla vlna protiagenturních názorů. Podívejme se třeba na Itálii. Ta byla nedávno velmi postižena agenturními kroky. Sama kdysi chválila jak agenturám vyhovuje a nyní je to ona, kdo podává žaloby na agentury a kdo je obviňuje z nezákonných machinací a provádění ekonomické války proti italským bankám.

V novinách, televizi, rozhlasu, ale i na internetu zazní jména těch slavných agenturních institucí, ale nepadne ani slovo, kdo stojí za jejími zřizováními, nebo kdo je normálně vede. Mezi nejznámější agentury patří například Standard & Poor´s, Moody´s nebo Fitch IBCA. Každá z nich má naprosto odlišný způsob hodnocení a zpracovávání informací.

Ta první jmenovaná černá ovce může za snížení tříáčkového ratingu Spojených států amerických. Ratingové agentury hodnotí podle mnoha různých aspektů. Sledují vnější (legislativa, konkurence) i vnitřní prostředí (silné a slabé stránky podniku). Zaměřují se na hodnocení finanční situace, sílu kapitálu, ale i strategii podniku, vlastníka a zájmové skupiny. Každá ratingová agentura má lehce odlišné postupy získávání informací.

Rating státu je oceněním jeho kredibility (úvěruschopnosti) na zahraničních trzích. Ocenění je syntetickým znakem kvality státu jako dlužníka a jeho ekonomické schopnosti dodržet vlastní závazky k cizím subjektům a splatit včas a v úplném množství úroky i jistinu dlužné částky. Ona zázračná agenturní čísla ovlivňují život každého z nás. Neznámé finanční skupiny, neznámý svět zájmů a finančních bojů ovlivňuje stabilitu světové ekonomiky.

Celé mi to připadá naprosto zcestné a uhozené na hlavu. Skupina vlivných se sejde a založí si ratingovou agenturu, protože mají obrovský obchodní a politický vliv, rozšíří svůj nástroj do celého světa. Bohatší tak díky ekonomickému terorismu a ekonomické válce bohatnou ještě více a rychleji. Snižováním ratingů v přesných částech světa se otvírá nová branka pro byznys vyvolených. Jako společnost jsme přistoupili na hru peněz a ovládání společnosti pomocí kapitálu.

Proč se mlčí o tom, kdo je členem a kdo je zakladatelem ratingových konglomerátů? Proč se mlčí o tom, proč právě oni změnily rating té či oné zemi? Představme si hipotetickou situaci. Jedna obrovská země si vytvoří agenturu, skrze kterou bude ovládat akciový trh světa. Takový stát potřebuje třeba donutit zemi v Asii k potlačení vzdorovitosti a protlačení svých firem na tamější trh. Je to jednoduché, použije svou agenturu a sníží státečku rating. Začne o něm hovořit jako o nespolehlivém. Může začít cílená ekonomická likvidace za účelem získání jedné moci. Možná jsme všichni svědky jednoho obrovského podvodu ekonomického terorismu silného mezinárodního hráče. Dokud se problematika netýkala tzv. ekonomických tahounů, nikdo si nevšiml nebezpečnosti těchto na první pohled nevinných firmiček.

Sám Barosso přiznal, že agentury pouze situaci zhoršují a nahrávají spekulantům. Nejsou náhodou právě tito spekulanté, kteří vlastní agenturku nebo na ni mají významný vliv? Ratingová společnost Moody´s 5. července tohoto roku snížila ohodnocení Portugalska. Všichni víme, jaké následky tento krok měl. Portugalsko se sesypalo jako domek z plápolajících karet. Snížením ratingu se zvýšila cena vládních dluhopisů. Sama Evropská komise uvádí, že hodnocení Moody´s bylo založené na pouhých nepravdivých hypotézách.

Ministr financí Německa Wolfgang Schaeuble prohlásil, že by Evropa měla usilovat o zlomení oligopolu klíčových agentur a snažit se omezit jejich vliv v Evropě. Znovu tak otevřel otázku vlastní ratingové firmy, kterou v současnosti EU postrádá. I Němci veřejně polemizují a poukazují, že s tím finančním světem je něco špatně. Pokud jedna agentura ošklivě hodnotí, tak založíme naší vlastní, která bude v mlžných oparech nalhávat další vycucaná čísla? Ale to se přesně děje i teď. Neznámé, skupiny komentují státní ekonomiky a nikdo neví, jaký skutečný cíl a důvod mají. Navíc tyto komentáře nejsou mnohdy podloženy zádnými důvěryhodnými důkazy.

Tak například v období americké hypoteční krize agentury kladně hodnotily i ta aktiva, u kterých se později potvrdila jejich škodlivost. Závěry agentur nejsou nestranné a mnohdy jsou účelové. Ale komu mají tento účel plnit? No, už jsem to několikrát naznačil, ostatně i název článku mnohému napovídá. Ratingové agentury zakládají silné státy, které s nimi ovládají světovou ekonomiku, stejně tak bankéři a ekonomický systém si založením a provozováním ratingových agentur ničí konkurenční silnější hráče. Viz. třeba ratingový útok i na ty italské banky, které prošly evropským zátěžovým testem. Agenturky jsou tedy jednou z možností jak legálně provozovat finanční kriminalitu a jak krásně po mafiánsku legálně ničit konkurenci.

Je opravdu jednou z cest  za lepšími zítřky vytváření nových a novějších ratingových agentur? To si nemyslím, když se v přírodě přemnoží jedna zvěř, tak nenasazujeme další a další, aby zneškodnila tu předešlou havěť. Dostali bychom se jako společnost do nemilého bludného kruhu. Média zde díky akciovým propadům hovoří o finanční krizi roku 2008, ale co je to ta finanční krize.? Není to opět ekonomický terorismus a jeho následky?

Snížením ratingu USA došlo například ke snížení ceny ropy, pravděpodobně dojde ke snížení kurzu eura i dolaru. Jenže snížení jednoho vyvolá zdražení prakticky všeho. Například v Uzbekistánu se cena ropy naopak zvyšuje o 30 %. Možná i těchto doprovodných jevů bychom si měli všímat. Tedy chceme-li zjistit kdo za ratingovými agenturami opravdu stojí.

Stali jsme se syntetickým světem, kde se také obchoduje s penězi. Lidé obchodují se zlatem, aby mohli koupit víc peněz. Je z agenturního terorismu nějaká cesta ven?

Publikováno se svolením autora.