Jeho Jasnost kníže Schwarzenberg může urážet a být sprostý jak kanál. Poddaní, poklekněte!

Jen pro připomenutí, jak celá kauza vznikla, a jak ji zdejší novináři rozhodně nepopíšou. Karel Schwarzenberg, ten distingovaný šlechtic, který nás mistruje ohledně „mravnosti politiky", prohlásil o mém otci do celostátního deníku Hospodářské noviny, že se na ministerstvo hodí jak „pazdeří k určité části těla". Srozuměno? Pro jistotu ještě jednou zopakuji, jak se pan šlechtic vyslovil do celostátního deníku: „Jako osina k prdeli."

Později se přidal ministr Kalousek, který zase otce nazval „starým fašounem". Kde tehdy byli strážci morálky z Práva, Mladé fronty, z Lidových novin, z České televize? Kteří žurnalisti nabrousili pera, aby mohli bránit „mravnost politiky"? Žádní. Samozřejmě se jen tetelili blahem, že zase přiletěl plivanec na Bátorovu klopu. Hlavně, že jindy nám titíž novináři dávají kázání o nechutnosti a sprostotě druhorepublikové novinařiny.

Otec onu provokativní invektivu Schwarzenbergovu jen krátce okomentoval na Facebooku. Pro mnohé mé čtenáře asi článek právě skončil, protože jistě nelze srovnávat závažnost facebookových příspěvků, psaných soukromou osobou a určených okruhu jiných soukromých osob, s vyjádřeními ministra zahraničí pro nejsledovanější média. Pro ostatní dodám, že ta slavná otcova věta zněla „Chudáček starej, to se mu to bezostyšně prská, když ví, že ho při nejmenším ze tří důvodů nemohu vyzvat na souboj." Síla, co? Jednomu by se podlomila kolena! Není divu, že tohle vyvrcholilo vládní krizí.

Podotýkám, že na otce je pořádán už půl roku hon, vlastně od prvního dne, kdy se objevila informace, že má pracovat na ministerstvu školství. A že by dotyční lovci brali nějaké zvláštní ohledy, to se říct nedá. Všichni do jednoho se předháněli, kdo jen napíše sprostější článek, kdo vylije kýbl špíny co nejodpornější. Jen tak namátkou, aby snad aspoň některá jména nezapadla - Holec, Štindl, Šťastný, Dvořáková, Hvížďala, Lauderová, Steigerwald, Liška, Pehe, Tabery, Halík... A kdo se otce zastal, byl podle nich blázen, nacista, extremista, fašizující protofašistoidní neofašista.

PSALI JSME:

Zástupy spravedlivých se jaly vrhat kamení. A že některé letěly až do oken Pražského hradu, to taky nebyla náhoda, vždyť otec, přestože je to nenáviděná figura, byl jen vedlejší cíl, hlavní je přece zaútočit na presidenta. A knížepán, jenž je ve skutečnosti Kalouskovým vazalem, zatím perlil na všechny strany svoje obvyklé „úřednické cancy" - tenhle výraz je totiž taky součást jeho slovníku, do kterého dále patří třeba výrok o pražských pakách, jimiž myslel snad své kolegy ve vládě, snad voliče, kteří mu dali důvěru a hlasy - o pomatencích a tak dále, a tak podobně. To vše samozřejmě bylo v pořádku, protože to řekl „ó, náš kníže", ten totiž smi vše, poddaný ale ať mlčí.

V následujících dnech pak byly noviny a internet plné reakcí prostých lidí, kteří nevědouce jak se věci mají a že to celé začal pan Schwarzenberg, unisono spílali otci do hulvátů. Asi si představovali, že se můj táta takhle jednou z rána probudil, odzívnul si, podíval se z okna a řekl si: „Tedy, to je ale krásné jitro! Čím já bych dneska začal? Co kdybych napsal na Facebook, že Schwarzenberg je starej chudáček, a že se mu to prská, když ho ani na souboj vyzvat nemůžu?" A nelenil, hnedle vstal, ani neposnídal, a ještě v pyjama sepsal a dokonce zveřejnil urážku majestátu. Opravdu si někdo v naší zemi myslí, že to bylo přesně tak?

A nebohé dobré a bodré kníže se pak vrátilo strojem času o týden zpět a post-preventivně starému Bátorovi vynadalo do pomatenců... Co jiného mu taky zbývalo, že ano, ono by sice ve své velkorysosti vše mlčením milerádo přešlo, ale takový rozvrat morálky, zvláště té politické, to se nedá tolerovat.

Odbočka: Taky jste si všimli, jak ta novinářská parta celou dobu strašně řvala, že vysokého státního úředníka nemůže dělat extremista? (Myšleno nejprve ministerského náměstka, pak personálního ředitele; a ten ukrutný extremista, no to měl být právě můj otec...) Pamatujete se na to? Tak to jste jistě i postřehli, jak najednou všichni bryskně přeřadili rychlost, tedy aspoň ti novináři, kteří nemají v hlavě jen to pazdeří, nebo kteří dostali nové zadání písemně. Najednou to byl „subalterní úředníček", který si vyskakuje, drzoun jeden, podržtaška, jenž by měl být rád, že si ho na ministerstvu hýčkáme a vůbec o něm tak hezky píšeme. Nula, nicka, červ, který v pomatení smyslů, tak typickém pro representanty fašizujícího maloměšťáctví, nadává Jeho Jasnosti na Facebooku. (A že byl před lety onde, a později zase jinde a zná tohohle, který má v přátelích tamtoho, jehož kamarád řekl tohle... A celé je to nějaké zamotané, asi neonacibuňka, tý voe, to je přece jasný, seberte je všechny.)

No, to si ale musíte, vy novináři, bloggeři a komentátoři, vybrat. Buď je táta „vysoký státní úředník", a pak se k němu i ministr musí podle toho chovat. Nebo je to nicka... Tak proč ale po něm už půl roku pasete jak po uprchlém levhartovi? Vyberte si. Vyberte si jednu možnost, protože obě dvě zároveň platit nemohou.

SLEDUJEME téma: Ladislav Bátora

A budu končit:

Nic z toho ovšem by mě asi nepřinutilo sepsat tento text. Ale na poslední dávku drzosti a sprostoty, jíž nás pan Schwarzenberg obdařil, se už nedá nereagovat.

Jak asi víte, otec má už bezmála týden zakázáno se k čemukoli veřejně vyslovovat. Je tomu tak proto, že Petr Nečas prohlásil, že žádné další Bátorovo kontroverzní vyjádření již nebude tolerováno. Mnozí novináři toho samozřejmě využili a hned začali otce obtěžovat dotazy, aby ho buď pomohli odrovnat za porušení nařízeného bobříka mlčení, nebo zesměšnit ve stylu „podívejte na něj, furt kvičel, jak nemá prostor v médiích, a když mu ho milostivě nabízíme, tak před náma prchá zadním východem!" S tím se nedá nic dělat, to jsou holt novináři, co byste od nich chtěli, že ano. Ale že se k tomu přidá ještě původce celé té aféry, to snad nenapadlo nikoho ani v nejdivočejším snu.

Takže - otci bylo vzato právo bránit se. A teď si tedy konečně přečtěte, jak ZNOVU Jeho knížecí Jasnost nechutně napadla mého otce, tentokrát v sobotním celostátním Právu:

"Zkuste na ministerstvo školství strčit nos a uvidíte, proč jsem to řekl. Kdyby to byl účetní na ministerstvu zemědělství, tak proti tomu nic nemám. Zrovna s těmi názory na školství, to nejde. To je jako kdybych ustanovil známého pedofila ředitelem dívčí školy. Chcete-li, ohrožuje to mravnost politiky."

Lituji moc toho, že již nežije otec pana knížete. To byl jiný formát než náš pan ministr zahraničí. Ten by synovi jistě vysvětlil, že když už chce rozdávat lekce z mravů, měl by začít nejdříve ze všeho u sebe. A že je nejen nemravné, ale vpravdě ohavné útočit na člověka, který se nemůže bránit. A že si to šlechtic dovolit nemůže, ani kdyby raubritterem byl. Jenže Karel VI. Schwarzenberg, mimochodem velký český vlastenec, už bohužel nežije. A tak asi není nikdo, kdo by Jeho Jasnost mohl o slušných mravech poučit.

„To je jako kdybych ustanovil známého pedofila ředitelem dívčí školy." Co jsme jen komu udělali, že máme zrovna takového ministra zahraničí?

Ale hlavně - mlčet, hlavně jen mlčet! Nic neříkat, každou urážku spolknout, nechat si vše líbit. Mlčet, mlčet, mlčet! Promluvil feudál... Abychom se snad náhodou někoho nedotkli, abychom nebyli za hulváty. Za nevděčníky, kteří si neváží toho, jak shovívavě se k nám pan kníže chová. Že ano?

„To je jako kdybych ustanovil známého pedofila ředitelem dívčí školy." To je, panečku, grácie! Kdy otevíráte, pane kníže, ty svoje kurzy veřejného vystupování? Přijdu se k vám naučit něčemu novému.

A třeba pak taky pronesu svůj názor na pár nejvýše postavených státních úředníků. Protože někteří z nich se do svých úřadů opravdu hodí jako pazdeří k určité části těla.

Kam dál: