S „objevováním Evropy“ však již mají mnozí mladí lidé v různých částech EU, bohužel, své zkušenosti. Pokud v roce 2008 bylo v EU celkem 4,2 milionu mladých nezaměstnaných, v roce 2016 již 5,6 milionů. Míra nezaměstnanosti mladých dosahuje v Řecku hodnoty 47,7 %, ve Španělsku 43,2 % a v Itálii 38,8 %. Příčin, proč tomu tak je, existuje víc, ale zavlečení členských zemí do „báječného“ evropského projektu jednotné měny postavilo generaci dnešních mladých lidí v mnohých zemích EU do obtížně řešitelných životních situací.

Či si snad europoslanci myslí, že nadešel čas, aby osmnáctiletí začali objevovat tu Evropu, která nám v důsledku migrační kolonizace tak rychle mizí před očima a proměňuje se v destabilizovaný a nebezpečný prostor? Té migrace, která promění etnickou strukturu evropských zemí a ve svém důsledku změní mravní a hodnotový rámec kontinentu? Té migrace, kterou právě evropské instituce přátelsky považují za „posílení a obohacení“ Evropy?

Volby do Evropského parlamentu 2019 nejsou až tak vzdálené a z onoho návrhu je patrné jedno: narozeninová jízdenka „zadarmo“ od evropských poslanců, společně s dalšími – již existujícími - mylnými programy (například Erasmus), jsou nákupem budoucích voličů, jsou zoufalými pokusy „předplatit“ a „převychovat“ si ty „mladé“, když už ti „staří“ nad euroelitami zlomili hůl.