Jan Campbell: Vliv náhod

03.01.2016 9:22 | Zprávy

Na začátku příspěvku několik myšlenek o náhodě. Pro většinu lidí jsou určité shody okolností nesrozumitelné, nedokáží je pochopit a najít jejich hlubší souvislosti. Pro tyto lidi je nejjednodušším řešením pojmenovat takové shody okolností slovem náhoda. Takovým pojmenováním však znemožňují poznat a následně pochopit hlubší souvislosti mezi jednotlivými událostmi. Proto lidé, kteří věří na náhody, žijí v napětí, mají pocit, že musí vše své chránit a sami se bránit. Mají obyčejně chaos nejen kolem sebe, ale i v sobě.

Jan Campbell: Vliv náhod
Foto: Archiv
Popisek: Jan Campbell

Ti, kdo nevěří na náhody, jsou obyčejně silní v pozorování dějů, a v mnoha případech dokáží ukázat na jejich hlubší důvod, případně i řád. Nebo spojují svoji nevěru v náhody s náboženstvím. Skutečností ale je, náhoda nemá s náboženstvím nic společného. Náboženství je věc vymyšlená, lehce dokazatelná. Stačí kritický rozbor bodu 7, 8 nebo 9 desatera Božího zákona, čemuž odpovídají body 6,7 a 9 změněného Božího zákona schváleného papežem, a vše je jasné. Věřícímu je dovoleno nemyslet jasně. Neexistence a existence náhod, jak se to komu líbí, se řídí zákony, které mají svého autora, hierarchii, logiku a rozum. Následujících 7 příkladů, inspirovaných Ruskou 7, mluví za sebe. V závěru příspěvku se zmíním o jedné nerozluštěné záhadě, možná i náhodě.

1. Od roku 1492 do 1507 se Amerika nazývala Západní Indií. Proto při hledání cesty do tohoto koutu světa objevil Kolumbus náhodou Ameriku. Tento objev měl fatální následky nejenom pro její původní obyvatele. Během procesu evropské kolonizace bylo zabito přibližně 100 miliónů domorodců a zničena jejich kultura. Obě nahradil expansivní kapitalismus a demokracie. Generace nakažené těmito viry prodloužily a rozšířily proces staré demografické katastrofy do dalších částí světa. Dnes sklízíme plody této náhody.

2. 29. Května 1588 vyplulo 130 vojenských lodí tzv. neporazitelného námořnictva z Lisabonského přístavu do Anglie. Již v samotném začátku se výprava musela ukrýt v přístavu kvůli silné bouři a škodám na lodích, které vznikly během bouře. V kontextu zdržení, onemocnění námořníků a nedostatku potravinových zásob napsal Herzog Medina – Sidonia králi o svých pochybách v úspěchu mise. Král Filip trval na svém rozhodnutí. Celá výprava byla před, během bojů i po bojích s anglickými loděmi doprovázena především špatným počasím. Do Lisabonu se vrátilo pouze 60 lodí, ztráta vojáků – námořníků se udává mezi 30 a 75 % posádek všech lodí. Tisíce vojáků se utopili, nebo umřeli od zranění po návratu domů. Vše se podobá Bushově misi v Iráku a ohlášení jejího výsledku na palubě křižníku: Mission completed! Bohužel neřekl ale jak? Dnes již to víme. Žádná náhoda.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV



Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Dominik Rusinko: Zvládne nová vláda vyléčit nemocného muže Evropy?

15:49 Dominik Rusinko: Zvládne nová vláda vyléčit nemocného muže Evropy?

Německé parlamentní volby ovládla dle očekávání CDU/CSU se ziskem 28,6 % hlasů. Druhá skončila krajn…