Je to vskutku půvabný článek. Každý, kdo jen trochu sledoval vývoj a psaní jednotlivých médií v týdnech před sjezdem ČSSD, musel seznat vysoké angažmá HN. A to ve prospěch kandidáta, vybraného Radkem Pokorným, Tomáše Petříčka. Přitom je velmi dobře známá podnikatelská i přátelská vazba R. Pokorného na majitele vydavatelství HN Z. Bakalu. Nic proti tomu. Každý se s někým přátelíme. Ale pokud prohrajeme nějaké volby, měli bychom svou prohru uznat a věnovat se něčemu jinému.

Bakalonovinám vadí výměna ministra zahraničí Petříčka. Své obavy „dokladuje“ frustrovanými hlasy několika blízkých Petříčkových spolubojovníků. Lidí, kteří se pro Petříčka v posledních týdnech mimořádně silně angažovali. Nemá smysl celou tu partu znovu vyjmenovávat.

Ale takovou perlou všech perel mezi těmi, kdo vyjadřují obavy o osud vnitrostranické demokracie v ČSSD, je předseda pražské ČSSD Petr Pavlík. Možná, že by Pavlík měl příště HN nebo jinému médiu, pokud se na celou záležitost ještě někdo dotáže, sdělit, že je v konfliktu zájmů. Je totiž zaměstnán na ministerstvu zahraničí a pobírá plat jako poradce za vykonávání činností poněkud mysteriózního charakteru. Oprávněně se domnívá, že toto slastné zvyšování životní úrovně, které trvá řadu měsíců, může s novým ministrem skončit...

Je totiž velmi dobře známá skutečnost, že pražská městská organizace pod vedením Pocheho a jeho vykonavatele Pavlíka využívá naprosto ostudně ministerstvo zahraničí k hmotnému zabezpečení několika svých členů. Počínaje náměstkyní Marxovou-Tominovou, jejímž pracovním úsekem je údajně péče o ženy v české diplomacii (její faktický pracovní úvazek bych odhadl průměrně tak na půl hodiny pracovního úsilí denně).

Pražská organizace ČSSD nejenže je známá svým bezbřehým klientelismem, ale také naprostou politickou neschopností. V řadě průzkumů veřejného mínění se ČSSD v Praze pohybuje v posledních dvou letech mezi 1 – 2 %.

Jako předseda pražské ČSSD Pavlík, poté co jeho organizace před více než dvěma lety prohrála komunální volby v Praze na celé čáře, takže v 58 zastupitelstvech Prahy a jejích městských částí není jediný sociální demokrat, zamítl jakoukoliv sebereflexi. On prý nemůže odejít ze své funkce předsedy pražské soc.dem., neboť by jej prý nahradil nějaký zemanovec nebo ruský agent. A tak tento zemanožrout a rusožrout přežívá dál v čele „své“ organizace a čeká. Čeká zřejmě na zázrak, protože organizace pod jeho vedením již není schopna ničeho. Naprosto ztratila akceschopnost a tah na branku.

Ti, kdo něco kritizují, v tomto případě předsedu Hamáčka, který odvádí slušný výkon ve vládní funkci, by se měli zamyslet sami nad sebou. Zejména, zda jejich „kritika“ sociální demokracii prospívá. Stačilo, myslím, že zhruba 6 – 8 týdnů před úplně zbytečným online sjezdem ČSSD působila tato strana rozhádaným dojmem. Pochopitelně. Nejsme přece v Severní Koreji, kde se lidé před volbami do jakéhokoliv orgánu drží za ruce a pějí sborové písně. Politický boj je prostě politický boj. Žádná selanka. A patří k demokracii.

Po jasném výsledku volebního sjezdu, který vyvolal Petříček a jeho stoupenci, by měli všichni bez výjimky složit zbraně a zklidnit mluvu. A soustředit se plně na přípravu voleb do sněmovny, které budou za půl roku.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele