Ale zdá se, že to USA není dáno a jejich základní zahraničně politická metodou bylo a je  vytvářet a udržovat chaos i za cenu statisíců padlých a mrtvých a rozvrácení celých států a  jen proto, že existuje nějaký tu ekonomický, tu čistě geopolitický zájem USA. Trvale selhávají, všechny jejich války v posledních 25 letech skončily katastroficky. Ale oni neumí jinak. 

USA trvale dráždili sekulární autoritativní vůdcové v rabském světě a pod záminkou boje proti nim zlikvidovali nejen je, ale celé jejich země. To co zůstalo z Iráku, Libye, to co vidíme v Sýrii, to je především vůle USA a jim se podřizujícího celého Západu…

Ale všude se jim to ovšem nedaří. Nepodařilo se to v Egyptě, kde sice podpořili islamistické Muslimské bratrstvo, ale to si záhy proti sobě postavilo takový odpor, že byť krvavě, nebyl problém armádě v čele se generálem Sisím je svrhnout. USA zuřili, Západ zuřil, ale to bylo tak všechno. Nejoblíbenějším zahraničním politikem je přirozeně v Egyptě Putin.
Co ale USA zjevně neočekávali, že se nevzdal dříve tolik Západem oblíbený syrský prezident Asad.

Veškerá pomoc, kterou USA věnovali všem možný džihádistickým organizacím, včetně naprosto mdlého potírání islámského státu, jen aby Asada odstranili, vyšla vniveč.
Evropa zažívá obrovský příliv uprchlíků, ale příčina je prostinká: Čeho je moc, toho je příliš…Syřané dlouho v okolních státech čekali, zda se situace uklidní a budou se moci navrátit domů, ale žít trvale několik let v uprchlickém táboře není možné do nekonečna.

Je jasné, že situace v Sýrii je klíčová. Nenastane –li razantní snaha na stabilizaci situace v Sýrii, proud uprchlíků bude jen pokračovat a nikdo jej nezastaví, žádné ploty, žádní vojáci, žádné idiotské hotspoty, prostě nic.