Zatímco tváře ministrů zdravotnictví se měnily více než často, osoby údajně renomovaných expertů, podle jejichž doporučení se boj s pandemií řídil, zůstávají až na drobné výjimky stejné. Výsledkem jejich působení je jednoznačný neúspěch a blamáž, který neskončil úplnou katastrofou jenom proto, že systém zdravotnictví je historicky i v mezinárodním rovnání velmi robustní a byl schopen ustát i vrcholy epidemie.

Ostatní souvislosti jsou však deprimující. Země je dlouhodobě paralyzována a ničena dlouhodobými uzávěrami a omezeními, která evidentně neměla na šíření epidemie žádný podstatný účinek, přestože svou délkou a tvrdostí značně přesahovala poměry v okolních zemích. Naše země přesto zaznamenala na počet obyvatel výjimečně vysoká čísla jak nakažených, tak i mrtvých. Je zjevné, že nemoc prostupovala  společností volně bez ohledu na tato sebepoškozující údajně protiepidemická opatření. Příkladem budiž současné postupné šíření epidemie ze západu na východ republiky bez ohledu na omezení pohybu přes hranice okresu a všechny další restrikce. Počty nakažených dnes klesají, ale nikoliv v důsledku nesmyslných zákazů, ale kvůli tomu, že nemoc a očkování již prodělaly milióny lidí a populace se blíží ke stavu promoření virem SARSCov-II.

Žádného z expertů však tento zjevný debakl nepřiměl k sebereflexi. Smysl a účinek opatření devastujících ekonomiku i společenský život nebyl nikdy kriticky zhodnocen, nebyly učiněny žádné pokusy o jejich racionální korekci. Naopak. Jakákoliv kritika byla označena za šíření dezinformací, její autoři umlčování a postihováni a na kladené otázky nikdy nebylo vážně reagováno. Slovutní odborníci se zjevně dopouštěli manipulace s daty a permanentně veřejnost zastrašovali, aby nakonec sami byli nuceni v praxi ignorovat své ukazatele a doporučení, která před tím s velkou slávou vyhlašovali a jimiž ospravedlňovali likvidační opatření. Příkladem je zprofanovaný PES nebo žonglování s denními počty nakažených.