Karol Hrádela: Když se chce pes bít, hůl se vždycky najde

30.04.2016 17:50 | Zprávy

V poslední době se tvrdí, že dochází k znevažování státní hymny. Dokonce prý i mluvčí prezidenta musí mít při jejím zpěvu text, přestože se její znění učil již na základní škole. Šíří se i řada dalších nesmyslů. Jak to tedy je? Učila se většina populace znění stání hymny? Zná ji či nezná mluvčí prezidenta?

Karol Hrádela: Když se chce pes bít, hůl se vždycky najde
Foto: Facebook Karola Hrádely
Popisek: Karol Hrádela

Jsem přesvědčen, že většina obyvatel se v nyní platném znění státní hymnu nikdy neučila a ani učit nemohla. Proč k tomuto závěru dospívám?

Na internetu se dočteme, že slova písně „Kde domov můj“ napsal Josef Kajetán Tyl v roce 1934 pro divadelní hru „Fidlovačka, aneb žádný hněv a žádná rvačka“ s tím, že se objevují i ve hře z roku 1849 „Lesní panna, aneb cesta do Ameriky“. Dále se tvrdí, že 13. 12. 1918 byla schválena první sloka písně „Kde domov můj“ jako první část státní hymny. Tvrzení o tom, že se jednalo o státní hymnu, však není pravdivé.

Ve Sbírce zákonů a nařízení Republiky československé státní hymna nebyla nikdy uvedena. Stalo se pouze to, že ministerstvo obrany vydalo dne 13. 12. 1918 výnos o tom, že píseň „Kde domov můj“, její první sloka, se má hrát při slavnostních příležitostech. Později ministerstvo školství zakázalo změnu textu. V roce 1919 nařídilo ministerstvo vnitra, že při hymně se musí stát. Z těchto tvrzení však nelze dovodit, že by Česká republika měla státní hymnu, naopak. V praxi se jednalo pouze o slova písně, která byla neoficiálně považována za národní a ne za státní hymnu.

Neexistence stání hymny byla v minulosti těžce nesena. To se projevilo i při odůvodňování Zprávy výboru ústavně-právního k vládnímu návrhu zákona (tisk 559) o užívání vlajek, znaků a jiných symbolů, jakož i stejnokrojů a odznaků, a o opatřeních proti závadným označením (tisk 632), které provedl ve čtvrtek 15. října 1936 zpravodaj výboru, legionář, poslanec za Československou stranu národně socialistickou a pozdější předseda Nejvyššího soudu profesor Ferdinand Richter. Ten uvedl: „Slavná sněmovno! … Při projednávání vládního návrhu bylo předmětem úvah také užívání státní hymny jakožto dalšího symbolu státní svrchovanosti, jejího užívání důstojného a vhodného - resp. i otázka a problém, aby tohoto státního symbolu nebylo užíváno někdy snad zbytečně anebo nevhodně. Vzhledem k tomu však, že instituce státní hymny samé není dosud zákonem upravena a že nebylo po ruce ani dostatek legislativního materiálu, omezil se ústavně-právní výbor na resoluci, která je připojena. K osnově zákona a kterou rovněž doporučuje slavné posl. sněmovně k přijetí.

Tato resoluce zní:

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Ing. Aleš Juchelka byl položen dotaz

Kampaň

Dobrý den, možná se pletu, ale neutrácí za kampaň ze všeho nejvíc právě vaše hnutí? Možná by nebylo na škodu, kdyby se limit pro politickou kampaň snížil - co vy na to? Třeba byste jako politici pak víc makali a nespoléhali na to, že pak uděláte kampaň - nic osobního, zrovna vás je vidět docela dost...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Ivo Strejček: Dobře, nebo špatně?

15:26 Ivo Strejček: Dobře, nebo špatně?

Těch deset dní mezi 10. a 20. únorem 2025 si dobře zapamatujme. Událo se v něm několik zlomových udá…