Vážený pane Polanský,

během naší dřívější korespondence mi bylo nabídnuto, že se budu moci k výsledkům ankety vyjádřit, ráda bych proto této možnosti využila. Předně bych chtěla poděkovat mnohým poslancům a senátorům za jejich otevřenost a podporu iniciativy, která má českým školákům přiblížit zásady kritického vnímání informací a dopomoci tak k větší toleranci ve společnosti a snad i omezit míru předsudků. Zároveň bych poslancům touto cestou ráda nabídla možnost se s projektem blíže seznámit a zjistit o něm více informací, v případě zájmu ho velmi ráda komukoliv z nich představím. K samotnému článku i jednotlivým prezentovaným názorům bych ráda připojila několik komentářů:

1) V úvodu je prezentován názor pana Lukáše Lhoťana. Pan Lhoťan se vyjadřuje o tom, co je dle podporovatelů projektu správné či špatné, ale sám se jich na to nezeptal a ani nikoho z autorů projektu nekontaktoval. Tento člověk staví většinu svých vyjádření na vlastních domněnkách a s informacemi pracuje natolik kreativním způsobem, že si nejsem jista, zda ho lze pokládat za hodnověrný zdroj. Není jen bývalým muslimem monitorujícím extrémistické tendence, ale především aktivistou v boji proti islámu, který v mnoha svých vyjádřeních přestupuje jakékoliv meze slušného chování a respektu vůči jiným lidem. Ráda bych věděla, proč jste zvolili právě takto kontroverzního člověka a nedoplnili jeho názor v zájmu vyvážení třeba postojem někoho z odborníků, kteří se islámem  zabývají na akademické úrovni. Mnoho těchto odborníků psalo k projektu posudky. Úryvky z těchto posudků jsou k dispozici na webových stránkách projektu a velmi ráda Vám je zašlu, aby Vaším jediným zdrojem nemusel být pan Lhoťan, jehož názory jsou mediálně jistě velmi zajímavé, ale zároveň bohužel velmi vyhrocené.

2) Pan Radim Fiala zřejmě považuje Saúdskou Arábii za jedinou, největší či vůdčí muslimskou zemi. Ani jedna z těchto domněnek však neodpovídá realitě a proto nechápu, proč by projekt podporující respekt k jinému vyznání měl být závislý právě na Saúdské Arábii a dění v této zemi. Mnohem větší procento muslimů žije v asijských než arabských zemích a například v Malajsii jsem sama zažila projekt, který byl zaměřen na vzájemný respekt, proto nechápu, proč by něco podobného nemělo být možné v České republice.

3) Pan Pavel Lebeda se zamýšlí nad tím, zda čeští školáci hloubají více o muslimech či inuitech. Nevím, nakolik české studenty zajímají inuité, podle výzkumu, který jsme ve školním roce 2012/2013 provedli na 11 českých školách však studenti islám považují za důležité téma, kterému by ve školní výuce měla být věnována pozornost, tento výzkum předcházel přípravám samotného projektu a projekt je proto částečně i reakcí na zájem studentů. Výsledky výzkumu jsou v dispozici na webových stránkách projektu.

4) Pan Jaroslav Doubrava se pozastavuje nad vměšováním USA. Velvyslanectví USA nebylo však iniciátorem projektu, byla mu pouze předložena žádost o grant, která byla podpořena výzkumem na českých školách a názory odborníků. Na základě této žádosti byl grant udělen. Projekt získal i záštitu MŠMT, což svědčí o tom, že se jedná o iniciativu, kterou by velvyslanectví USA podporovalo proti vůli České republiky. Pan Dobrava si zřejmě nepřečetl, že projekt není zaměřen primárně na nějaké vnucování islámských hodnot či životního stylu, ale na kritické vnímání informací, schopnost odhalit předsudky a toleranci a
 považuje ho za iniciativu šířící určité náboženské přesvědčení, tato jeho domněnka je však mylná.

Děkuji Vám za článek a poslancům a senátorům za jejich názory.

S přátelským pozdravem
Bc. Klára Popovová
Koordinátorka projektu