Návrh hnutí ANO se v porovnání například s „daňovou revolucí“ ČSSD drží „při zdi“ a nabízí spíše parametrické změny. Na ně však voliči, znechucení již rozmáchlými nenaplněnými předvolebními sliby, mohou slyšet spíše, jelikož je budou považovat za realističtější. Hnutí ANO k takové opatrnosti nutí i prostý pragmatický kalkul. Nelze vyloučit, že po volbách bude moci sestavit jednobarevnou vládu. Pak ovšem případné neplnění předvolebních slibů nebude možné hájit nutností zasazení do reálného rámce koaličního povolebního uspořádání nebo jej vysvětlovat upřednostněním konsensu s koaličními partnery v zájmu zachování politické stability v zemi. Hnutí ANO svým opatrným programem vlastně mezi řádky přiznává, že plně počítá s tím, že zemi bude v dalších čtyřech letech vládnout, dost možná právě i jednobarevně. Tato opatrnost způsobuje, že ekonomický program hnutí je realizovatelný, byť, jako je tomu u jiných stran, nepostrádá populistické prvky. Z jednotlivých bodů programů lze přivítat plán snížení DPH na základní potraviny nebo odmítnutí bankovní daně, která by v konečném důsledku vedla k dražším úvěrům, příp. nižším vkladovým úrokům pro řadové klienty. Populismem je v programu ANO návrh snižování DPH pro točené pivo. Hnutí toto opatření bude ale zřejmě prezentovat jako „kompenzaci“ za zavedení EET. Je třeba také připomenout, že snižování DPH se v peněžence konečného spotřebitele často vůbec neprojeví, neboť se pouze zvýší marže prodejců. Za povšimnutí stojí, že hnutí ANO už tak nelpí na vyrovnaném rozpočtu. Jde mu pouze o „udržení rozpočtu v rozumné kondici“, což se dá pochopitelně vyložit mnohem pružněji. Je škoda, že hnutí takto rezignuje na slib vyrovnaného rozpočtu, jelikož obecná ekonomická prosperita a vzácná absence ekonomických nerovnováh k němu nabízí optimální podmínky.

Lukáš Kovanda, ekonom