Jedním z nich, v nejmenovaném tuzemské městě, je vytvoření odpočinkově-užitkovo-relaxačního prostoru za využití právě desek v kombinaci s dalšími přebytky výroby a jejich provázání.

Prostor neveliký, vybavený místy na sezení i odložení věcí, nezbytné internetové připojení a to je téměř vše.

Tak toto místo se má změnit na prostor, na který se nezapomíná. Na prostor, do kterého se budou ti, kdo jej uvidí nejen cítit integrování, ale do něhož se budou vracet a říkat ostatním jak osobně, tak na sociálních sítích „WOW! To si neviděla, to bylo hustý“

Je jen otázkou, kde začít.

A tady si už musím odporovat.

Není třeba si lámat hlavu otázkou KDE, či JAK začít.

Je třeba ZAČÍT.

A my začali v procesu, který se jmenuje DESIGN STORM, či v Češtině bouře nápadů (i když překlad nesedí). My jsme jednoduše a prostě začali, a ze stolů, pod našima rukama, byly sedačky a z počítače novodobý JUKEBOX a tak dále a víc a houšť až jsme se museli zastavit, protože čas kolem nás jako by se zastavil a my jsme byli jeho pány a nevnímali jeho tok.

A což třeba takhle a dál a dál. Jediné, co je třeba udělat, je nebát se a pustit se do práce. Jen tak bodu naše představy a sny zrealizovány, dříve, než na ně stačíme vytvořit business plán, marketingový plán, budget a strategii rozvoje pro dalších 50 let.

Jen tak totiž oněch dalších 50 let BUDE.

A ne naopak.

A Výsledek naší práce? Nebojte se, podělím se o něj velmi brzy.