To, že Andrej Babiš spolupracoval s STB je jasné, ze všech oficiálních dokumentů to vyplývá. To, že pán Babiš tvrdí, že je to jinak, nemá žádnou váhu, každý obžalovaný má právo zapírat. Dokonce se proslýchá (a ty zdroje nejsou nedůvěryhodné), že v době, kdy studoval ve Švýcarsku ho naverbovala dokonce i sovětská KGB. Jeho působení ve vládě je nelegitimní, protože je v trvalém střetu zájmů.

Zdá se, že jeho hospodský populizmus, kdy se nadává na všechno kolem, aby se tím zastřela vlastní neschopnost, zabírá v české pivní společnosti na 100%.

Martin Stropnický je herec, který umí důvěryhodně zahrát cokoliv. Dnes je ve světě zcela nezaslouženě oslavován kult herců jako velkých VIP hvězd. (Měli bychom se poučit ze středověku, kde se jimi nechávala společnost bavit, ale mezi sebe je nepřipustila. Po soumraku se herci museli zdržovat za městskými branami.) Panu Stropnickému jsem před volbami doručil svazek dokumentů o Babišově estébáctví, ale jemu to je, jak je vidět, zcela jedno. Jak lze věřit komukoliv z hnutí ANO, když jim nevadí Babišova komunistická a estébácká minulost?

Naše média jsou velmi neseriózní. Vytvářejí hony jen na ty, kteří jsou slušní. Hajzlů se bojí.

Andrej Babiš nemusí novinářům nařizovat, aby o něm psali pozitivně. Dělají to dobrovolně. Autocenzura je něco, co naše novinářská obec již dlouho a dobře ovládá. Novináři patří ve své velké většině k duchovní lůze, k tomu nejodpornějšímu co v naší společnosti existuje.

Z ČSSD je nejpopulárnější vulgární Dienstbier, jehož sprosté vystoupení proti Václavu Klausovi mám ještě v dobré paměti.

A to, že dalším důvěryhodným politikem je Okamura, zní už opravdu jako anekdota. Tento zlatokop je vším, jen ne důvěryhodným.

Národ se zbláznil, alespoň jeho velká část. Jakoby tradiční hodnoty, které fungovaly po věky, ztrácely všechnu vážnost.

Někde na konci řady „důvěryhodných“ stojí nový předseda ODS Fiala, který patří k těm nejvzdělanějším politikům na naší současné scéně, ale ODS je médii a Babišovou squadrou tak pomluvena, že nesmí být brána v úvahu.

Jsme hloupý národ, necháme se opíjet pseudokorupčními kauzami, naskakujeme na vějičky, které nám média předkládají, obdivujeme drzost, hloupost a vulgárnost a zcela jsme rezignovali na samostatné myšlení. To se zdá být zakázáno alespoň pro většinu české společnosti.

Za komunistů jsem se někdy styděl, že jsem Čech, ale dnes se stydím víc, poněvadž nikdo nás nenutí pochodovat určitým směrem. My do černé díry (v hospodě ji nazývají jinak) vlastní neschopnosti pochodujeme dobrovolně a ještě k tomu zpíváme.

S Babišem na věčné časy a nikdy jinak. Milan Knížák