Dnešní zasedání bankovní rady ČNB žádné významnější změny nepřineslo. Klíčovým sdělením je, že kvůli nevyzpytatelnému vývoji pandemie Covidu19 je i nadále nemožné přesněji kvantifikovat termín, kdy by mohla bankovní rada poprvé zvýšit úrokové sazby. Guvernér J. Rusnok zároveň zdůraznil premisu, že riziko negativních dopadů v případě, že by ČNB začala zvyšovat sazby příliš brzy, je vyšší, než pokud by se ČNB se zvyšováním sazeb zpozdila. Z toho vyplývá, že si chce být bankovní rada před zahájením cyklu utahování měnové politiky opravdu jista, že pandemie Covidu19 je pod kontrolou. A to velmi pravděpobně nebude dříve než ve 3. čtvrtletí.

Výsledně nejdůležitější je však to, že ČNB navzdory současnému pandemickému vývoji nemění významněji výhled na měnovou politiku. Pouze dochází ke změně načasování a oddálení zvýšení sazeb na pozdější termín. A to je naprosto zásadní rozdíl ve srovnání s dalšími centrálními bankami ve středoevropském regionu i ve srovnání s Evropskou centrální bankou. Z tohoto pohledu lze říci, že se ČNB poměrně ortodoxně drží svého hlavního mandátu, tj. inflačního cíle a cenové stability. A to je v současné době, kdy centrální banky celosvětově nakupují státní dluhopisy a některé z nich aplikují záporné úrokové sazby, poměrně unikátní.