Je o mě všeobecně známo, že mě politika vskutku baví, avšak není pro mě v žádném případě záležitostí humoru, či nabývání hmotných statků. Je to paradox, ale peníze z politiky-to jde mimo mě a považuji to nestoudnost politiků a hloupost občanů, že takový stav umožňují a tolerují, přičemž většina dělnické třídy žije od výplaty k výplatě.

 

Jsou lidé, kteří mě nabádají, abych kandidoval a stal se profesionálním politikem. Jiní se zase ptají, proč že nekandiduji, že by se mohli smát, jako jistý poloblázen, co si říká Eurofil nebo provokatér Fleming. Ať je to tak, či tak-já do takové politiky, které jsme svědky nevkročím. Neumím si představit, že bych si musel podat ruku s takovým Bělobrádkem, Hermanem, Kalouskem, Fialou, Sobotkou či Štětinou. Neumím si představit, že bych se musel usmívat, když bych hovořil s Němcovou, Filipem, Laudátem, Chovancem a dalšími, když jsou zralí tak akorát na ránu pěstí. Navíc programově, politicky a hlavně systémově jdu směrem, který je zcela neslučitelný s minulou, ale i současnou politikou a systémem.

 

Kdysi jsem udělal velkou chybu a mohli jste mě nalézt na kandidátce do sněmovny za KSČM. Bylo to v době, kdy jsem si ještě naivně myslel, že KSČM je nadějí a že je komunistická. Střízlivěl jsem z tohoto omylu čtyři roky, než jsem s tím praštil a vydal se svou vlastní cestou. Nikdy jsem se nevzdal Marxistické ideologie a také se jí nevzdám, ovšem nutno podotknout, že jisté oblasti této ideologie jsem si sám pro sebe upravil do formy možné aplikovatelnosti v závislosti na vyhnutí se politické diktatuře, která generuje diktaturu systémovou. Jsem zastáncem všeobecné politické duality ve smyslu zachování rovnovážného stavu.

 

Ať kapitalismus, tak socialismus-ani jeden ze systémů není úplně správný a oba dva bez vyjímky ignorují potřeby občanské společnosti. Tím vzniká nestabilita-tedy nerovnovážný stav. Je to dáno neustálým bojem mezi těmito systémy a obavami o zachování systémové existence. Osobně se proto v tomto směru vracím k odkazu matky přírody, která je mistrem v zachovávání rovnovážného stavu. To ve výsledku značí, že mým přesvědčením je přímá koexistence socialismu a kapitalismu vedle sebe, které kontroluje a řídí přímá lidová demokracie s nulitní osobní vazbou do ekonomické sféry. Řídícím prvkem státu a ekonomiky musí být lidová demokracie a nikoliv pár vyvolených, mafiáni a nedej bože církev.

Co se týče platů a odměn politikům. Tyto je nutno zákonem přímo navázat na ekonomickou prosperitu republiky a na životní úroveň obyvatelstva s přímou odpovědností za stav. Není možné a ani žádoucí, aby se politik topil v tisících a na druhé straně nebyly prostředky na léčbu dětí, či stařenky a dědové měli slzy v očích, když zvažují, zda koupit uhlí na zimu nebo zaplatit doplatky na léky, když celý produktivní život platili daně a další odvody. Je ostudné, když jen kvůli penězům, někteří staří lidé mrznou, nebo jim po zaplacení všech poplatků zbude z důchodu jen na jeden párek s rohlíkem na den. To není hanba těch starých lidí, ale to je hanba vlády, že tento stav neřeší a je to i ostuda společnosti, že to dovolí.

 

Možná jsem naivní, ale věřím, že jednou lidé dostanou rozum a pochopí. Jsem přesvědčen, že můj plán lze realizovat, ale nikoliv přes nějaké volby. Volby totiž nevyřeší nic a hlavně-neřeší nevyvážený systém. Přitom stačí tak málo-lidé si o to sami musí říct, sami musí politický odpad odstranit a ze svých řad vygenerovat ty, o kterých jsou přesvědčeni, že budou bránit je, republiku a hodnoty lidmi vytvořené. Víte - nezatracuji úplně kapitalismus a demokracii, ale vím jistě, že náš nový systém, který je účinný takřka 30 let a přitom nás v určitých oblastech společenského života vrátil cca o 80 let nazpět a v mnohém se musí vracet k věcem, které vybudovali ti zlí komunisté-to není dobrý systém. To je systém bez rozumu. Dobrý systém je jedině ten, který celou společnost posouvá kupředu-podotýkám celou a ne tak jak je to dnes u nás, kdy se posouvá vpřed jen horních deset tisíc a plní si své strožoky potem a dřinou dělnické třídy, která již nemá takřka žádná práva a natož úctu. Nemám zde prostor detailně rozepisovat vše, co mám promyšleno. Bylo by to strašně dlouhé a nezáživné, ale řeknu tolik. Zpracovávám tuto problematiku cca 5 let a věřte-bylo by to na knihu. Svým způsobem a do jisté míry nám může být vzorem Čína-to pro zjednodušení. Samozřejmě s tím, že ne vše, co aplikují v Číně je aplikovatelné u nás a naopak.

 

No a závěrem tolik. Do současné politiky a systému nikdy. Do ulic s národem a se zbraní kdykoliv-jen lidová revoluce může otočit kormidlem dějin a zničit naše otrokáře.