P.C.Roberts: Hillary v útoku na chlapácké řeči a na Rusko

20.10.2016 19:30 | Zprávy

Tisková mluvčí ruského ministerstva zahraničí Zacharovová řekla, že prezidentská kampaň v USA je “svého druhu globální hanbou“, nedůstojnou amerického lidu. Řekl bych, že uhodila hřebíček na hlavičku.

P.C.Roberts: Hillary v útoku na chlapácké řeči a na Rusko
Foto: archív autora
Popisek: Clintonová

Kriminální mailový záznam Hitlery musel být Obamovým režimem zprovozen ze světa, aby se kandidátka amerických oligarchů na chodníček k Bílému domu vůbec dostala. Dostala se tam, čímž jsme dospěli na okraj nukleární války s Ruskem a Čínou. A nejpodstatnějším problémem, který jsou v té souvislosti Američané nuceni řešit, je chlapské tlachání o přitažlivých ženách, vedené kdysi Trumpem a Billy Bushem v autobuse.

Jsem skutečně přesvědčen o tom, že tyhle povídačky jsou jako plky rybářů o tom, co velkého už u vody chytili, a musí se proto brát s úsměvem i kouskem pochopení.

Ale proč jsou teď ta plácání najednou důležitější, než je válka s Ruskem, která, kdyby skutečně vypukla, byla by válkou nukleární s koncem života na Zemi?

Trump prohlásil, že nevidí důvod pro válku s Ruskem. Ani důvod pro další existenci NATO čtvrt století po zániku Sovětského svazu.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

A co vyjednat mír?

V tomto vašem článku - https://www.parlamentnilisty.cz/politika/politici-volicum/Nerudova-STAN-Americky-prezident-Trump-udelal-chybu-770269 tvrdíte, co víc můžeme pro Ukrajinu udělat, ale postrádám v něm jakkoliv zmínku o tom se snažit vyjednat mír. Nebo podle vás je reálné, že Ukrajina Rusko porazí...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jiří Weigl: Trump, nikoliv Brusel přináší naději

15:57 Jiří Weigl: Trump, nikoliv Brusel přináší naději

Denní glosa Jiřího Weigla