“Pečení je dědictví po komunistech,” dočítáme se v MF Dnes. Jak jinak. Slovo “komunismus” totiž ztrácí svůj původní význam (v našem případě marxistickou diktaturu). Stalo se z něj označení pro zaniklý svět, kdy rodina, práce a národ byly v úctě, poctivost se cenila a lidem bylo umožněno, aby si žili po svém. Ale kdy jsme si také vážili vědy a techniky, hloupostem jsme se smáli a naučit se něco mělo větší hodnotu než mít na něco názor. Kde muž mohl kolegyni říct, že jí to sluší, a tu to potěšilo. Kdy chudoba neznamenala ztrátu důstojnosti.

Ostatně, podobně se posouvá význam slova “svoboda”. Za mého mládí to znamenalo, že si můžu žít po svém. Když dnes nadšení eurosvazáci mluví o vděčnosti za svobodný svět, tak tím myslí řízení všech oblastí svého života, cenzuru a pochybné právo přispívat ke zvyšování korporátních zisků.

(zdroj: petrhampl.com)