Podle zveřejněných údajů vzrostla v březnu 2021 cenová hladina meziročně o 2,3 %. Inflace se oproti únoru lehce zvýšila a nachází se v horní polovině tolerančního pásma dvouprocentního cíle ČNB. Po očištění o primární dopady změn nepřímých daní se spotřebitelské ceny v březnu meziročně zvýšily o 2,2 %.

Březnový meziroční růst spotřebitelských cen byl o 0,3 procentního bodu rychlejší, než předpovídala stávající prognóza ČNB. Na této odchylce se z velké části podílely ceny pohonných hmot. V jejich dřívějším než očekávaném přechodu do meziročního růstu se projevuje nedávný prudký růst světových cen ropy, a to na pozadí odeznívání loňského hlubokého propadu cen u čerpacích stanic začátkem první vlny pandemie.

Ceny potravin, které v posledních měsících silně kolísají, v březnu zvolnily svůj růst a byly již jen mírně nad prognózou. Jádrová inflace v březnu lehce zrychlila, a nacházela se pouze nepatrně nad prognózou. V opačném směru k odchylce nadále přispíval vývoj regulovaných cen. Ty v březnu meziročně poklesly vlivem nižší než prognózované dynamiky cen tepla při pokračujícím zlevňování elektřiny a plynu pro domácnosti. Primární dopady změn nepřímých daní zhruba odpovídaly prognóze.

Odchylka zveřejněných dat od stávající prognózy ČNB se v březnu dále zmírnila. Přitom je nutno ji i nadále vnímat v kontextu mimořádných ekonomických dopadů vrcholící pandemie koronaviru. Vlivem toho přetrvává obrovská nejistota ovlivňující jak hospodářský život samotný, tak i jeho zachycení statistickými daty. Stávající prognóza ČNB očekává, že po zpomalení cenového růstu do blízkosti dvouprocentního cíle v prvním čtvrtletí bude inflace po zbytek letošního roku kolísat kolem cíle.

Za pozorovaným poklesem inflace stojí zvolnění předchozího vysokého růstu cen potravin a regulovaných cen. Jádrová inflace odráží v první polovině roku pokračující oslabování růstu celkových nákladů. Následně dezinflační působení domácí ekonomiky pozvolna odezní s tím, jak se bude Česká republika postupně zotavovat z pandemie. V opačném směru však bude působit posilování koruny. V příštím roce se celková inflace dostane lehce nad inflační cíl, a to zejména v důsledku růstu spotřebních daní. Měnověpolitická inflace, která odhlíží od primárních dopadů změn nepřímých daní, se na horizontu měnové politiky ustálí na inflačním cíli.

Petr Král
ředitel sekce měnové

Vyšlo na webových stránkách České národní banky