Ozbrojenci Pravého sektoru, kteří se po ozbrojeném střetu v Mukačevu z půle července před oddíly a vrtulníky Národní gardy skryli v národním parku u hory Javornik, podle polských expertů pravděpodobně překročili hranici do Polska. Ukrajinskou stranu to prý zaskočilo – obklíčení počítalo s tím, že zamíří spíš ke Slovensku nebo Maďarsku, míní ukrajinský list Vesti. Pravý sektor o tom, kde se jeho ozbrojenci nacházejí, odmítá mluvit s tím, že při prozrazení budou jejich životy v ohrožení, zatímco nyní jsou v bezpečí. Kyjevem nově dosazený gubernátor Hennady Moskal připouští, že se centrální vládě vymklo celé Zakarpatí. Střih. Příslušník ukrajinského neonacistického – „štětinovského“ – praporu Azov byl vypovězen z Polska za to, že hajloval v areálu bývalého nacistického vyhlazovacího tábora Majdanek, a hrozí mu v Polsku soud. Střih. Pětatřicet procent Poláků považuje ukrajinské migranty za druhou největší hrozbu, po Arabech. Střih. Polský „Remek“, generál Mirosław Hermaszewski, v médiích vzpomíná, jak jeho rodina za druhé světové války zázrakem přežila běsnění banderovské UPA a mluví o apokalypse. Střih. V květnu padla první klapka filmu Wojciecha Smarzowského nazvaného Volyň. Bude vyprávět o masakrech, jichž v Polsku dopouštěli ukrajinští neonacisté…

„Invaze Pravého sektoru do Zakarpatí upoutala k tomuto regionu mezinárodní pozornost,“ konstatuje „tradiční“ polský politický týdeník Mysl Polska s tím, že i v této oblasti, stejně jako na Donbasu, i Zakarpatí je oblastí mnoha etnik a oligarchických konfliktů. „Otázkou je, zda přestřelky v Mukačevu a jejich následky stačily k narušení dosavadní rovnováhy a odpoutání odstředivých sil. Je to o to důležitější z úzce polského pohledu, neboť už není řeč i válce, která se odehrává 1500 kilometrů od polských hranic, jako je vzdálený Donbas. Zakarpatí sousedí s polským Podkarpatským vojvodstvím, a tak jakákoli eskalace přímo ohrožuje polskou bezpečnost.“

Je to hotová věc, pokračuje Mysl Polska připomínkou bojů kolem Javorniku, který leží pouhých 25 kilometrů od polské hranice v Beskydech. „Teoreticky už mohli hranici překročit, a stejně jako jejich předchůdci z UPA, najít útočiště v polských Beskydech, najít pocit bezpečí na území země, jejíž vláda je dál přátelsky nakloněná veškerým projevům polského nacionalismu,“ píše Mysl Polska. Upozorňuje, že vlády sousedů, Slovenska a Maďarska, už posílily ostrahu svých hranic s Ukrajinou, přičemž ke stejným opatřením přistoupilo i Bělorusko. „Žádné podobné stanovisko jsme ale neslyšeli z Varšavy. Není divu. Bylo by totiž přiznáním, že postmajdanovská Ukrajina se stala pro Polsko hrozbou. A to by zcela zdiskreditovalo polskou politiku podpory Majdanu a politických sil, které se po něm chopily moci a které nyní rozkládají Ukrajinu. Polská média proto rychle umlčela diskusi o „hrdinech“ Euromajdanu s kulomety a granátomety. Nikdo také nijak nereagoval na slova jednoho z lídrů Pravého sektoru Oleksandra Byka, podle něhož jeho zakarpatští spolubojovníci pronásledovaní ukrajinskou armádou „nastoupili cestu partyzánské války proti KGB, stejně jako jejich předchůdci z UPA. Je to jako před 70 lety, kdy UPA bojovala proti přesile KGB s využitím partyzánské taktiky v Karpatech,“ prohlásil v rozhovoru pro ukrajinskou televizi Inter. Ukrajinské bezpečnostní agentury přitom měl za „represivní aparát“. Jsou to slova, která nahánějí strach. Příliš strašidelná, než aby směla dojít až k polskému veřejnému mínění,“ shrnuje Mysl Polska.    

Týdeník připouští, že Bykova slova jsou přehnaná, protože na „bojovou cestu UPA“ se v Zakarpatí až dosud vydalo jen asi deset ozbrojenců neonacistického Pravého sektoru. Ti ostatní se ponořili do zatím jen mediálně viditelných, ale zatím nepříliš nebezpečných demonstrací či ustanovování kontrolních stanovišť na hlavních komunikacích; nejspíš proto, že „honička“ s nasazením bitevních vrtulníků u Javorniku přece jen vedení PS ukázala, že v případě skutečného střetu by mohlo jít do tuhého – a na něco takového není Pravý sektor – po roce a půl faktické beztrestnosti zvyklý a tudíž nejspíš ani připravený.

Odstředivé tendence