Odklad rakouských prezidentských voleb, které se měly uskutečnit 2. října, je nejkřiklavějším a nejostudnějším znásilněním demokracie v Evropě v posledních letech. Oznámení o odkladu přišlo ve chvíli, kdy kandidát Svobodných Norbert Hofer vedl nad zeleným Alexandrem van Bellenem dle průzkumů až o 6 procent. Hofer se zprávu dozvěděl při své návštěvě Prahy po přijetí prezidentem Milošem Zemanem, s nímž se shodl na potřebě radikálních kroků ve vztahu k migrační krizi.

Zabránit zvolení za každou cenu

Eurokraté si jsou vědomi, že zvolení Hofera dále posílí pobrexitovou odstředivou dynamiku, což se jim ve chvílích, kdy předstírají reformní aktivity, ani za mák nehodí. Manipulace s termínem voleb je až úchvatnou ukázkou toho, kam až jsou schopny tyto síly zajít. Hlasování je tak zásadním způsobem ovlivněno, neboť vyústění kampaní je nastaveno k určitému datu, svoji roli také může hrát získání potřebného času na jiné kroky. V každém případě je už nyní výsledek voleb významně ovlivněn.

Snaha zabránit zvolení Hofera za každou cenu vedla během první volby až k falšování výsledků, které nakonec musel zrušit rakouský ústavní soud. Příčinou aktuálního odkladu voleb na 27. listopad či dokonce až 4. prosinec je údajný "technický problém" kolem hlasovacích lístků. Rakouský ministr vnitra Wolfgang Sobotka na tiskové konferenci zopakoval, že důvodem odkladu jsou vadné obálky pro korespondenční hlasování. Špatné obálky se objevily v uplynulých dnech údajně v několika spolkových zemích, naposledy v Salcburku. Problém prý způsobuje nekvalitní lepící proužek na obálkách.

Je to po sedmi letech poprvé, kdy v Evropě dochází k takto brutální manipulaci s volbami změnou jejich termínu. V roce 2009 k tomu došlo u nás, když Ústavní soud svým rozhodnutím odložil předčasné volby do Poslanecké sněmovny. Měly se konat 10. října, termín byl nakonec přesunut na květen 2010. Tato manipulace měla fatální důsledky. Vynesla do sněmovny nově vzniklé TOP 09 a Věci veřejné, jimž dala čas na kampaň (v říjnovém termínu by se do parlamentu nedostaly). Vzala jisté vítězství Jiřímu Paroubkovi a po jeho rezignaci pomohla Bohuslavu Sobotkovi do čela sociální demokracie. A právě Sobotka je dnes hlavní "bruselskou spojkou" v rámci zemí Visegrádské čtyřky.

Visegrádské pruty

O možném rozšíření V4 o Rakousko jednal při své návštěvě možný budoucí rakouský prezident Norbert Hofer s Milošem Zemanem. Posílení Visegrádu je ovšem to poslední, co by si soudruzi v Bruselu, momentálně usilovně spřádající plány na ještě užší integraci EU, mohli přát. Proti unii v Unii, jak Zeman projekt středoevropských zemí vyvažujících tlak bruselského centra nazval, vystoupil proto nijak neočekávaně nejen Bohuslav Sobotka, ale také většina našich i evropských médií.