Zatímco v květnu 2014 bylo s programem vyhlášeným vládou B. Sobotky spokojeno 53 % dotázaných, a nespokojeno naopak 30 % dotázaných, v únoru 2017 bylo spokojeno 36 % dotázaných, a nespokojeno 38 % dotázaných. Rozdíl ve spokojenosti při startu Sobotkovy vlády, a současnou situací, je tedy znatelný, a znatelný je rozdíl i oproti loňskému roku, kdy bylo s programem vyhlášeným vládou spokojeno o sedm procent dotázaných více než letos, a o dvě procenta dotázaných méně deklarovala svou nespokojenost.

Pokud jde o spokojenost s činností vlády, i v tomto ohledu šla vláda B. Sobotky podle šetření z února 2017 dolů. Zatímco v únoru 2016 bylo s činností vlády spokojeno 37 % dotázaných, v únoru 2017 už to bylo o 5 procent méně. Počet nespokojených naopak oproti loňskému roku narostl o tři procenta, z 55 % na 58 %. Nejvíce spokojeni byli lidé s činností Sobotkovy vlády v roce 2015, kdy svou spokojenost v průzkumu CVVM deklarovalo 49 % dotázaných, a 39 % dotázaných uvedlo, že spokojeni nejsou.

Méně jsou lidé spokojeni i s tím, jak vláda komunikuje s veřejností. S komunikací vlády s veřejností bylo v únoru 2017 spokojeno 30 % dotázaných, a nespokojeno pak 59 % dotázaných. O rok dříve bylo spokojeno o 4 % více dotázaných, a nespokojeno o 2 % dotázaných méně,

Aspektem, který lidé na Sobotkově vládě hodnotí vůbec nejkritičtěji, je personální složení vlády. S tím je podle průzkumu CVVM spokojeno pouze 25 % občanů, a naopak nespokojeno 63 % dotázaných. V roce 2015 bylo přitom s personálním složením vlády spokojeno 41 % dotázaných, a nespokojenost projevovalo 46 % dotázaných. To tedy znamená, že v únoru 2017 hodnotí personální složení vlády pozitivně o 16 % dotázaných méně než v roce 2015, a naopak ho hodnotí negativně o 17 % dotázaných více než v roce 2015. A to je už skutečně velmi vysoký rozdíl.

Stejně jako všechny předchozí aspekty, poklesla podle CVVM v roce 2017 oproti všem předchozím letům působení Sobotkovy vlády i spokojenost s osobou premiéra. S tím je spokojeno 32 % dotázaných, a nespokojeno 58 % dotázaných. Méně spokojeni už byli podle CVVM lidé pouze s premiérem Nečasem v únoru 2013 a v únoru 2013, a s M. Topolánkem v únoru 2007.

Vývoj volebních preferencí, reflektovaný všemi agenturami pro výzkum veřejného mínění zhruba stejně, tedy jako rozevírající se nůžky mezi hnutím ANO a ČSSD, i průzkumy oblíbenosti politiků jasně ukazují, kdo je pro české občany ve vládě tím, s kým jsou nespokojeni. Jsou to bohužel velmi často ministři za ČSSD, kteří nejsou schopni výsledky své práce dostatečně dobře prezentovat v médiích, a někteří jsou dokonce schopni výsledky své třeba i slušné práce v podstatě „hodit na krk“ někomu jinému.

Tento průzkum veřejného mínění je tak dalším dílkem do skládačky, po jejímž kompletním sestavení po podzimních volbách do poslanecké sněmovny vznikne obrázek zdecimované ČSSD. Představitelé sociální demokracie by skutečně měli začít přemýšlet, jak oslovit voliče a jak jim ukázat, že strana není personálně a ideově téměř mrtvá. Kampaní na Twitteru, který drtivá většina voličů ČSSD vůbec neregistruje, natož aby ho používala, toho ale sociální demokracie zcela jistě nedosáhne. Nápad s twitterovou kampaní, po vzoru D. Trumpa, ukazuje na jeden z hlavních problémů současné ČSSD: neví, ke komu chce mluvit, neví, ke komu má mluvit a vůbec zřejmě neví, kdo ji „poslouchá“. Proto pak svými kopy do prázdna oslovuje čím dál méně a méně potenciálních voličů, tak jak to stále znovu a znovu ukazují všechny průzkumy veřejného mínění.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele.